Nálezy podle období  
Araneidae 0-19001901-19501951-20002001+
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) Není ohrožený 400× 356× 756×

Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)

České jménokřižák pruhovaný
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy756 nálezů, 286 kvadrátů
První nález 1952, P. Starý, Miller 1971
Poslední nález 2023 , Filip Matouš
PopisKrásný pavouk ze středozemí, který se v posledních desetiletích úžasně rychle rozšířil na našem území. Samice je nápadná, žlutě a černě pruhovaná, jako sršeň. Samec je mnohem menší, nenápadný. Vyskytuje se na otevřených stanovištích, často hodně ovlivněných činností člověka – kolem cest, na okrajích zástavby, opuštěných plochách, na sušších loukách atp. Staví si sítě nízko nad zemí, takže se do nich chytají hlavně sarančata. V síti je někdy pruh klikaté, bílé pavučiny – stabilimentum. Na podzim samice utká velký kokon, do kterého uloží až několik set vajíček.
Areál rozšířeníPalaearctic - Transp. (Af.
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
disturbed
Pravidelně narušovaná stanoviště s vysokým stupněm disturbance: intenzivně obhospodařované louky a pole, haldy a výsypky po těžbě uhlí a rud v prvních stádiích vývoje.
semi-natural (Preference: Vysoká)
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
humid
Vlhká. Často stanoviště s vysokou hladinou spodní vody: vlhké louky, lužní lesy, klimaxové a podmáčené smrčiny, vnitřní prostory kamenitých sutí.
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
very dry
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Herb layer (Preference: Vysoká)
Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
abundant
Hojný. Druh rozšířený dosti rovnoměrně na území celé republiky, ale scházející v určité oblasti; například ve vyšších či naopak v nižších polohách.
Nadm. výška150-1100

Literatura

 © Oto Zimmermann

Poměr proteinů a lipidů v potravě je klíčovým parametrem přijímané potravy. Kvalita diety může ovlivnit celou řadu životních projevů organismu. Takovými projevy může být u pavouků například chování vedoucí k migraci nebo architektura lapací sítě. Nutričně nedostatečná potrava může být v prvním případě impulsem pro vyhledávání úživnějšího prostředí, v případě druhém pro modifikaci lapací sítě za účelem ulovení nutričně vhodnější kořisti. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, má-li rozdílná strava vliv na architekturu upředených kolových sítí. K tomuto účelu byl proveden experiment s pavouky druhu Argiope bruennichi rozdělených do čtyř skupin. Každá ze skupin byla krmena kořistí octomilkami druhu Drosophila melanogaster s různým zastoupením makroživin. Jedna skupina jedinců byla chována na octomilkách bohatých na proteiny, druhá na octomilkách bohatých na lipidy, třetí skupina na octomilkách živených základním médiem a čtvrtá skupina byla bez stravy. Poté byly srovnávány vybrané parametry sítí a velikosti těla mezi těmito čtyřmi skupinami, např. architektura kolových sítí (např. rozměry, souměrnost, počet paprsků, rozestupy spirály, přítomnost stabilimenta). Z výsledků experimentu vyplývá, že dieta měla signifikantní vliv na počet radiálních vláken, pavouci krmení kořistí bohaté na proteiny měli tendenci ke tvorbě vyššího počtu radiálních vláken než pavouci krmení na kořisti živené základním médiem. Dieta měla také vliv na tvorbu stabilimenta u skupiny pavouků chovaných bez stravy, na zapředení středu sítě však vliv neměla. Velikost pavouka neměla vliv na přítomnost stabilimenta nebo zapředení ve střední části pavučiny. Větší frekvence tvorby stabilimenta u hladových jedinců by mohla dokumentovat funkci stabilimenta jako prvku lákajícího hmyz.



 © Ondřej Machač
Pavoukovci České republiky; Snovačka Carniella brignolii (Araneae: Theridiidae) nový druh pavouka pro faunu České republiky; Dvě novinky v české opiliofauně v roce 2021; Méně známé druhy pavouků - Dictyna szaboi; Pavouci pod dráty vysokého napětí: "Terra incognita"?; Výskyt sekáče Nemastoma bidentatum (Arachnida: Opiliones: Nemastomatidae) v České republice; Podivuhodná "rodinka" křižáka pruhovaného; Hrabalky (Pompelidae) - specialisté na lov pavouků IX: rod Arachnospila; Rozhovor s Tondou Kůrkou; 118. seminář České arachnologické společnosti; Prof. Dr. Jochen Martens osmdesátiletý; Česká bibliografie; Britská bibliografie; Nové knihy; Pokyny pro autory

 © Oto Zimmermann
In 1999–2019, spiders and millipedes in Žleby, a municipality in the District of Kutná Hora were recorded. At 22 sites, the author collected or photographed 854 spider and 642 millipede specimens belonging to 121 spider and 29 millipede species. Most of them are common, however, spiders Ero aphana, Nematogmus sanguinolentus, Silometopus elegans and Amaurobius jugorum, and millipedes Cylindroiulus arborum and Haploporatia eremita, are ecologically significant. The most (millipede) species rich site at Žleby were the left bank of the Doubrava River and the lime alley. During the long-termed survey on spiders, the first occurrence of five recently spreading species (Pholcus phalangioides, Ebrechtella tricuspidata, Argiope bruennichi, Steatoda triangulosa and Ero aphana) was documented at Žleby.

 © Oto Zimmermann

Background: Dispersal and reproduction are key life-history traits that jointly determine species’ potential to expand their distribution, for instance in light of ongoing climate change. These life-history traits are known to be under selection by changing local environmental conditions, but they may also evolve by spatial sorting. While local natural selection and spatial sorting are mainly studied in model organisms, we do not know the degree to which these processes are relevant in the wild, despite their importance to a comprehensive understanding of species’ resistance and tolerance to climate change.

Methods: The wasp spider Argiope bruennichi has undergone a natural range expansion - from the Mediterranean to Northern Europe during the recent decades. Using reciprocal common garden experiments in the laboratory, we studied differences in crucial traits between replicated core (Southern France) and edge (Baltic States) populations. We tested theoretical predictions of enhanced dispersal (ballooning behaviour) and reproductive performance (fecundity and winter survival) at the expansion front due to spatial sorting and local environmental conditions.

Results: Dispersal rates were not consistently higher at the northern expansion front, but were impacted by the overwintering climatic conditions experienced, such that dispersal was higher when spiderlings had experienced winter conditions as occur in their region. Hatching success and winter survival were lower at the range border. In agreement with theoretical predictions, spiders from the northern leading edge invested more in reproduction for their given body size.

Conclusions: We found no evidence for spatial sorting leading to higher dispersal in northern range edge populations of Argiope bruennichi. However, reproductive investment and overwintering survival between core and edge populations differed. These life-history traits that directly affect species’ expansion rates seem to have diverged during the recent range expansion of Argiope bruennichi. We discuss the observed changes with respect to the species’ natural history and the ecological drivers associated with range expansion to northern latitudes.



 © Oto Zimmermann
Méně známé druhy pavouků – Frontinellina frutetorum; Pirata von Noldenteich; Křižák Neoscona adianta za humny!; Ještě Porrhomma; Jak je to s původem křižáka Argiope bruennichi v Česku?; Rytířský souboj; Arachnologická exkurze – jižní Morava 2015; Ocenění arachnologové; Aktualizace rolí v České arachnologické společnosti; Konference; Česká bibliografie; Britská bibliografie; Inventarizace 2014

Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (753 použitých nálezů)
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Pozorování09110
Smyk22403363
Fotografie2085149
Individuální sběr5701376
Neurčeno514627539
Zemní past67711
Vysavač0201
Prosev0123
Sklepávání0031
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (755 použitých nálezů)
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Zahradnicky utvářené zahrady a parky0202
Mokré louky2379734
Pastviny011011
Vřesoviště nižších poloh2304
Suché louky6141620
Ruderály239338
Bylinné porosty břehů0602
Okraje silnic0203
Neurčeno322047475
Louky372436
Lesní okraje0215
Rašeliniště02305
Vnější stěny budov0404
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin0213
Kamenolomy2276
Mezofilní louky2457
Zahrady0313
Paseky0216
Xerotermní travinobylinná společenstva20131417
Louky a pastviny01859
Slaniska0022
Lužní lesy nížin0201
Dubohabřiny0001
Ostatní pole014017
Obhospodařované pozemky0703
Močály821114
Ovocné sady a vinohrady0002
Písčiny0101
Výsadby jehličnanů0001
Vinice0102
Ostřicové porosty stojatých vod0115
Stojaté a pomalu tekoucí vody0001
Reliktní bory na skalách1001
Ovocné sady s luční vegetací1002
Úhory1101
Polní biotopy0101
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod0204
Skalní stepi na vápenci0002
Břehy tekoucích vod1403
Luční ostřicové mokřady0011
 SamciSamiceMláďataNálezy