Records by time  
Thomisidae 0-19001901-19501951-20002001+
Coriarachne depressa (C. L. Koch, 1837) Almost threatened 44× 19× 70×

Coriarachne depressa (C. L. Koch, 1837)

Czech nameběžník plochý
Threat levelAlmost threatened
Records70 nálezů, 55 kvadrátů
First record 1866, E. Bárta, Bárta 1869
Last record 2023 , Ondřej Machač
Distribution areaPalaearctic - Transp.
Phytogeographic area
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Humidity
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Tree trunks (Preference: Vysoká)
Kmeny stromů. Kůra kmenů a silných stromových větví, prostory pod kůrou, dutiny stromů.
Osvětlení stanovišť
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Altitude150-1050

Bibliography

 © Oto Zimmermann

Tato práce se věnuje arachnofauně postindustriálních stanovišť v okolí Horní Břízy. Inventarizační průzkum probíhal od 21. 4. 2022 do 19. 10. 2022 na lokalitách, které jsou výrazně ovlivněny antropogenními vlivy. Ke sběru vzorků byly použity zemní pasti, prosevy, individuální sběr a determinováni byli i pavouci odchycení do UV přenositelného světelného lapače. Průzkum pobíhal na deseti antropogenně ovlivněných stanovištích, přičemž polovina stanovišť byla charakteristická přirozeným vývojem vegetace a na zbylých byla provedena rekultivace dosazením borovice lesní. Celkem bylo zaznamenáno 69 druhů v 19 čeledích. Významné nalezené druhy spadající do kategorie LC (téměř ohrožené) jsou pavučenka ploskonosá (Mecopisthes silus) a běžník plochý (Coriarachne depressa), v kategorii VU (zranitelné) jsou plachetnatka kmenová (Agyneta innotabilis), slíďák vřesový (Pardosa nigriceps), mikarie slezská (Micaria silesiaca), skákavka masková (Sitticus saxicola) a skákavka bělovousá (Talavera petrensis). Do kategorie EN (ohrožené) patří tyto druhy: pavučenka chocholkovitá (Walckenaeria monoceros), skálovka brýlová (Drassyllus pumilus) a skákavka šedá (Attulus distinguendus).



 © Oto Zimmermann
Myrmekofagie (lov mravenců) a araneofagie (lov pavouků) jsou nejčastějším typem potravní specializace pavouků (Araneae), jinak generalistů a pravých predátorů. Striktní myrmekofagie byla objevena u několika druhů z čeledi běžníkovití (Thomisidae), ale není zcela známo, zda mravence a jiné pavouky loví i ostatní druhy běžníků. Teoretická část práce je rešerše na téma akceptace kořisti, potravní specializace a lovecké strategie druhů běžníků. Pro experimentální část jsem nasbírala deset českých a dostala pět zahraničních rodů (z Austrálie, Jižní Afriky a Portugalska) běžníkovitých pavouků, na kterých jsem testovala přítomnost myrmekofagie a araneofagie. Všechny použité druhy lovili pavouky, což naznačuje, že jsou velkou součástí jejich stravy. Myrmekofagie byla pozorována u většiny použitých druhů, vyjma Ebrechtella tricuspidata, Misumena vatia a Australomisidia ergandros. Žádný z druhů nelovil striktně jeden typ kořisti, jelikož všechny akceptovaly i mouchy. Šířka trofické niky byla odhadnuta pro jedenáct českých rodů běžníků z fotografií pavouků s kořistí. Každý rod má úzkou stravu s jedním dominující typem kořisti, nejčastěji dvoukřídlí (Diptera) nebo blanokřídlí (Hymenoptera). Mravenci byly dominantním typem jen ve stravě Coriarachne depressa
a Tmarus sp. Běžníci nejčastěji lovili svou kořist přiblížením zepředu a drželi ji za hlavu nebo hlavohruď. Myrmekofagie a araneofagie jsou tedy časté potravní specializace českých druhů běžníků, ale v akceptaci mravenců jsou mezi druhy značné rozdíly.


Gallery

Statistics

By month


By altitude


By collecting method (70 used records)
Coriarachne depressa (C. L. Koch, 1837) LCMalesFemalesJuvenilesRecords
Pozorování0011
Individuální sběr992631
Sklepávání3169
Smyk0044
Fotografie2103
Neurčeno55216
Zemní past2014
Prosev1012
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (69 used records)
Coriarachne depressa (C. L. Koch, 1837) LCMalesFemalesJuvenilesRecords
Vnější stěny budov1012
Výsadby jehličnanů02106
Travnaté stepi1001
Suché doubravy2012
Neurčeno561427
Lesy0112
Louky0001
Acidofilní bory1133
Reliktní bory na skalách1314
Vlhké doubravy2001
Zahradnicky utvářené zahrady a parky0101
Stinné skály nižších poloh0121
Lesní okraje1012
Ostřicové porosty stojatých vod1001
Močály1001
Písčiny0011
Výsadby listnáčů2056
Rašeliniště2002
Suché louky0011
Lesostepní doubravy1001
Bučiny nižších poloh1001
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod0101
Louky0001
 MalesFemalesJuvenilesRecords