Nálezy podle období  
Linyphiidae 0-19001901-19501951-20002001+
Trichopterna cito (O. Pickard-Cambridge, 1873) Ohrožený 163× 62× 227×

Trichopterna cito (O. Pickard-Cambridge, 1873)

České jménopavučenka sfingová
Stupeň ohroženíOhrožený
Nálezy227 nálezů, 47 kvadrátů
První nález 1940, F. Miller, Miller 1947
Poslední nález 2024 , Eva Líznarová
Areál rozšířeníPalaearctic - E-S
Fytogeografická oblast
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo (Preference: Vysoká)
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax (Preference: Vysoká)
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
very dry (Preference: Vysoká)
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť
open (Preference: Vysoká)
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Nadm. výška0-550

Literatura

 © Oto Zimmermann
Pavouci České republiky; Pavučenka dlouhovlasá po dlouhé době!; Významné nálezy pavouků od Nových Mlýnů aneb najde ten, kdo nehledá; Můžeme v terénu či z fotografií spolehlivě rozeznat středoevropské křižáky rodu Zygiella?; Fenomén rekultivací v povrchových dolech pod Krušnými horami a výskyt pavouků; Výskyt pavučenky Staveleya pusilla (Menge, 1869) také v severozápadních Čechách; Dovolená s pavouky; Poznámka k výskytu sekáče Nemastoma bidentatum sparsum (Gruber & Martens, 1968) v Ohřeckém údolí; Inventarizace 2021; Výzva k spolupráci na World Spider Trait databáze; Kutilky (Sphecidae) – specialisté na lov pavouků XI: Sceliphron, Trypoxylon, Pison a Miscopus; Lumci bez křídel; Byli jsme na arachnologické konferenci v německém Greifswaldu!; Pozdně letní exkurze na Mostecko; 119. seminář České arachnologické společnosti; Česká bibliografie; Nové knihy; Pokyny pro autory

 © Oto Zimmermann

Tato práce se zabývá studiem společenstva pavouků xerotermních trávníků a solitérních stromů na přírodní památce Dolní Šárka na lokalitě Šatovka v Praze 6. Cílem výzkumu bylo prozkoumat všechny mikrohabitaty na této lokalitě a následně vytvořit seznam nalezených druhů a na základě nálezů chráněných druhů vyhodnotit význam této lokality. Výzkum byl realizován od března do června 2022 v pravidelných třítýdenních intervalech. Na lokalitě byly uplatněny různé metody sběru v různých mikrohabitatech: na skalnatém podloží metoda zemních pastí, na otevřeném trávníku metoda zemních pastí a smyků, na lesním lemu metoda zemních pastí a prosevu a na stromech (borovice a duby) metoda sklepávání. Během celého období výzkumu byla průběžně zaznamenávána teplota. Celkem bylo nalezeno 70 druhů pavouků, s převahou druhů teplomilných s vazbou na otevřená a suchá stanoviště.

14 druhů je významných pro ochranu přírody: zápředka Agroeca cuprea, křižáci Gibbaranea bituberculata a Gibbaranea gibbosa, skákavky Asianellus festivus, Heliophanus flavipes, skálovka Drassyllus villicus, plachetnatky Ipa keyserlingi a Trichopterna cito, cedivečka Lathys humilis, běžníci Ozyptila claveata, Thomisus onustus a Xysticus acerbus, slíďák Pardosa bifasciata a zápředník Porrhoclubiona leucaspis. Jedná se o druhy s vazbou na ohrožené a mizející lokality (7 druhů), ale i o druhy ohrožené (2 druhy) nebo náleží do obou kategorií (5 druhů). Početné zastoupení druhů významných pro ochranu přírody potvrzuje tuto lokalitu jako ochranářsky významnou. To podporuje i vhodně zvolený management ochrany jako pasení nebo kosení a odstraňování náletových dřevin zabraňující zarůstání lokality.



 © Oto Zimmermann
A total of 114 spider species from 25 families and one harvestmen species were found during the zoological research at several sites in the Podyjí National Park during 2019. Of them, forty-one species are listed in the Red List of spiders of the Czech Republic. Four new species for the Podyjí NP were recorded – Callilepis nocturna (Linnaeus, 1758), Euryopis laeta (Westring, 1861), Phrurolithus minimus C. L. Koch, 1839 and Trichoncus auritus (L. Koch, 1869). Among the most interesting species, four critically endangered spiders – Civizelotes caucasius (L. Koch, 1866), Phrurolithus szilyi Herman, 1879, Gnaphosa modestior Kulczyński, 1897 and Eresus moravicus Řezáč, 2008 should be mentioned. Other rare species include Acartauchenius scurrilis (O. Pickard-Cambridge, 1873), Agyneta fuscipalpa (C. L. Koch, 1836), Arctosa figurata (Simon, 1876), Atypus affinis Eichwald, 1830, Bassaniodes robustus (Hahn, 1832), Callilepis schuszteri (Herman, 1879), Centromerus incilium (L. Koch, 1881), Centromerus leruthi Fage, 1933, Cheiracanthium effossum Herman, 1879, Drassyllus villicus (Thorell, 1875), Euryopis quinqueguttata Thorell, 1875, Frontinellina frutetorum (C. L. Koch, 1835), Gibbaranea gibbosa (Walckenaer, 1802), Gnaphosa opaca Herman, 1879, Haplodrassus cognatus (Westring, 1861), Haplodrassus dalmatensis (L. Koch, 1866), Haplodrassus minor (O. Pickard-Cambridge, 1879), Heterotheridion nigrovariegatum (Simon, 1873), Kishidaia conspicua (L. Koch, 1866), Leptorchestes berolinensis (C. L. Koch, 1846), Minicia marginella (Wider, 1834), Phrurolithus pullatus Kulczyński, 1897, Trichopterna cito (O. Pickard-Cambridge, 1873), Walckenaeria simplex Chyzer, 1894, Zelotes erebeus (Thorell, 1871) and Zora manicata Simon, 1878.

 © Oto Zimmermann

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.



 © Oto Zimmermann

Results of the exploration of the araneofauna and the entomofauna in West Bohemian heathlands are presented. Spiders and carabid beetles were collected during the vegetation seasons in 2011 and 2012 by the method of pitfall trapping. In total, 3188 specimens of 171 Araneae species and 2168 specimens of 93 Carabid species were determined. The most frequent spiders were Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861), a common forest species. The following identified species are listed among the endangered spiders in the Czech Republic in the category „endangered“: Alopecosa schmidti (Hahn, 1835), Micaria dives (Lucas, 1846),  Peponocranium orbiculatum (O. P.-Cambridge, 1882), in the category „vulnerable“: Centromerus incilium (L. Koch, 1881), Evansia merens O. P.-Cambridge, 1900, Metopobactrus prominulus (O. P.-Cambridge, 1872), Arctosa figurata (Simon, 1876), Arctosa lutetiana (Simon, 1876), Pardosa nigriceps (Thorell, 1872), Gnaphosa bicolor (Hahn, 1833), Xysticus striatipes L. Koch, 1870, Evarcha laetabunda (C. L. Koch, 1846) and Trichopterna cito (Blackwall, 1841). The most remarkable species of the Carabids were the Amara equestris equestris (Duftschmid, 1812), Amara pulpani Kult, 1949, Bradycellus ruficollis (Stephens, 1828), Carabus arcensis arcensis Herbst, 1784, Carabus problematicus harcyniae Sturm, 1815, Cymindis axillaris axillaris (Fabricius, 1794), Cymindis vaporariorum (Linné, 1758), Masoreus wetterhallii wetterhallii (Gyllenhal, 1813), Olisthopus rotundatus rotundatus (Paykull, 1790). Studied material was reposited at the Department of Zoology of the West Bohemian Museum in Pilsen.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (227 použitých nálezů)
Trichopterna cito (O. Pickard-Cambridge, 1873) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Vysavač4501
Prosev1218017
Zemní past12899093
Individuální sběr3096039
Neurčeno5456076
Smyk1201
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (227 použitých nálezů)
Trichopterna cito (O. Pickard-Cambridge, 1873) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Suché louky68106045
Skalní stepi na jiných horninách3202
Travnaté stepi2202
Neurčeno7878099
Osluněné skály nižších poloh0101
Písčiny1001
Xerotermní travinobylinná společenstva2908
Vřesoviště nižších poloh0302
Stinné skály nižších poloh2102
Suché doubravy1102
Porosty borůvek291909
Skalní a suťové biotopy4301
Kamenolomy1001
Pastviny0202
Močály0101
Suché křoviny2102
Rašeliniště0101
Reliktní bory na skalách3303
Lesostepní doubravy10108
Břehy tekoucích vod0101
Bučiny nižších poloh1001
Výsadby jehličnanů1101
Skalní stepi na vápenci2140032
 SamciSamiceMláďataNálezy