Trichopterna cito (O. Pickard-Cambridge, 1873) [pavučenka sfingová ]

Tato práce se zabývá studiem společenstva pavouků xerotermních trávníků a solitérních stromů na přírodní památce Dolní Šárka na lokalitě Šatovka v Praze 6. Cílem výzkumu bylo prozkoumat všechny mikrohabitaty na této lokalitě a následně vytvořit seznam nalezených druhů a na základě nálezů chráněných druhů vyhodnotit význam této lokality. Výzkum byl realizován od března do června 2022 v pravidelných třítýdenních intervalech. Na lokalitě byly uplatněny různé metody sběru v různých mikrohabitatech: na skalnatém podloží metoda zemních pastí, na otevřeném trávníku metoda zemních pastí a smyků, na lesním lemu metoda zemních pastí a prosevu a na stromech (borovice a duby) metoda sklepávání. Během celého období výzkumu byla průběžně zaznamenávána teplota. Celkem bylo nalezeno 70 druhů pavouků, s převahou druhů teplomilných s vazbou na otevřená a suchá stanoviště.

14 druhů je významných pro ochranu přírody: zápředka Agroeca cuprea, křižáci Gibbaranea bituberculata a Gibbaranea gibbosa, skákavky Asianellus festivus, Heliophanus flavipes, skálovka Drassyllus villicus, plachetnatky Ipa keyserlingi a Trichopterna cito, cedivečka Lathys humilis, běžníci Ozyptila claveata, Thomisus onustus a Xysticus acerbus, slíďák Pardosa bifasciata a zápředník Porrhoclubiona leucaspis. Jedná se o druhy s vazbou na ohrožené a mizející lokality (7 druhů), ale i o druhy ohrožené (2 druhy) nebo náleží do obou kategorií (5 druhů). Početné zastoupení druhů významných pro ochranu přírody potvrzuje tuto lokalitu jako ochranářsky významnou. To podporuje i vhodně zvolený management ochrany jako pasení nebo kosení a odstraňování náletových dřevin zabraňující zarůstání lokality.

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.

Results of the exploration of the araneofauna and the entomofauna in West Bohemian heathlands are presented. Spiders and carabid beetles were collected during the vegetation seasons in 2011 and 2012 by the method of pitfall trapping. In total, 3188 specimens of 171 Araneae species and 2168 specimens of 93 Carabid species were determined. The most frequent spiders were Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861), a common forest species. The following identified species are listed among the endangered spiders in the Czech Republic in the category „endangered“: Alopecosa schmidti (Hahn, 1835), Micaria dives (Lucas, 1846),  Peponocranium orbiculatum (O. P.-Cambridge, 1882), in the category „vulnerable“: Centromerus incilium (L. Koch, 1881), Evansia merens O. P.-Cambridge, 1900, Metopobactrus prominulus (O. P.-Cambridge, 1872), Arctosa figurata (Simon, 1876), Arctosa lutetiana (Simon, 1876), Pardosa nigriceps (Thorell, 1872), Gnaphosa bicolor (Hahn, 1833), Xysticus striatipes L. Koch, 1870, Evarcha laetabunda (C. L. Koch, 1846) and Trichopterna cito (Blackwall, 1841). The most remarkable species of the Carabids were the Amara equestris equestris (Duftschmid, 1812), Amara pulpani Kult, 1949, Bradycellus ruficollis (Stephens, 1828), Carabus arcensis arcensis Herbst, 1784, Carabus problematicus harcyniae Sturm, 1815, Cymindis axillaris axillaris (Fabricius, 1794), Cymindis vaporariorum (Linné, 1758), Masoreus wetterhallii wetterhallii (Gyllenhal, 1813), Olisthopus rotundatus rotundatus (Paykull, 1790). Studied material was reposited at the Department of Zoology of the West Bohemian Museum in Pilsen.