Kvadráty: 5355 7267 7065 5852
  Records by time  
Dysderidae 0-19001901-19501951-20002001+
Dysdera crocata C. L. Koch, 1838 Not endangered

Dysdera crocata C. L. Koch, 1838

Czech namešestiočka velká
Threat levelNot endangered
Records4 nálezů, 4 kvadrátů
First record 2001, Václavková, Růžička & Buchar 2008
Last record 2024 , Antonín Růta
Distribution areaCosmopolitan
Phytogeographic area
Thermo (Preference: Vysoká)
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
artificial (Preference: Vysoká)
Umělé prostředí lidských sídel, které je však poměrně stálé, bez výrazné disturbance. Zdi staveb připomínají svou strukturou skalnatá a kamenitá stanoviště a tak mohou být osidlovány některými druhy skal a kamenitých sutí.
Humidity
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
very rare
Velmi vzácný. Druh vyskytující se na velmi malém počtu mapových polí. Výskyt je obvykle vázán na jediné pohoří či na unikátní stanoviště. I počet získaných jedinců je většinou velmi malý.
Altitude150-350

Bibliography

 © Oto Zimmermann
Nine species of the genus Dysdera were found to occur in central Europe: D. adriatica Kulczyński 1897, Dysdera crocata Koch 1838, D. dubrovninnii Deeleman-Reinhold 1988, Dysdera erythrina (Walckenaer 1802), Dysdera ninnii Canestrini 1868, Dysdera hungarica Kulczyński 1897, D. lantosquensis Simon 1882, D. longirostris Doblika 1853, and D. taurica Charitonov 1956. Two species, D. dubrovninnii and D. lantosquensis, are newly recorded from central Europe. The original description of D. hombergi (Scopoli 1763), the name used for a common species of the genus Harpactea, probably refers to Dysdera ninnii. We retain the name Dysdera ninnii as a nomen protectum. Dysdera hamulata Kulczyński 1897 appears to be a junior synonym of D. maurusia Thorell 1873. This North African species probably does not occur in central Europe, and a previous record from Slovakia is probably based on mislabeled material. A review of all species of Dysdera named from outside the Palearctic region demonstrated that D. australiensis Rainbow 1900 and D. magna Keyserling 1877 are junior synonyms of Dysdera crocata, and that D. bicolor Tatzanovski 1874 and D. solers Walckenaer 1837 are erroneously placed in the genus Dysdera; the former is likely to be an oonopid and the latter a caponiid. In central Europe, Dysdera spiders prefer xerothermic forests, particularly sites enriched by calcium. All species probably have biennal life-cycles. The karyotype of males of seven species were examined, and diploid chromosome numbers were found to be extraordinarily variable, ranging from 9 (Dysdera crocata) to 40 (D. longirostris). Karyotypes consist of holocentric chromosomes.

Gallery

Statistics

By month


By altitude


By collecting method (3 used records)
Dysdera crocata C. L. Koch, 1838 ESMalesFemalesJuvenilesRecords
Fotografie0001
Individuální sběr1112
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (3 used records)
Dysdera crocata C. L. Koch, 1838 ESMalesFemalesJuvenilesRecords
Okraje silnic0001
Interiéry budov1112
 MalesFemalesJuvenilesRecords