Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) [snovačka pečující]

Důvodem používání pesticidů je hubení organismů způsobujících škody (tzv. škůdci) na různých plodinách a díky tomu zabránit případným ztrátám na úrodě. Jejich nežádoucím účinkem je negativní dopad na necílové organismy.

Předložená diplomová práce je zaměřena na vliv neonikotinoidů na bezobratlé živočichy, a to konkrétně na pavouky. Jejím hlavním cílem bylo zdokumentovat jejich vliv na behaviorální parametry ovlivňující migrační schopnosti, jako jsou lokomoce a tendence k šíření pomocí větru (tzv. ballooning). Práce porovnává vliv neonikotinoidů na modelové druhy, Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) s různým způsobem lovu kořisti a srovnává u nich vliv na adultní a nymfální stádia. V laboratorních podmínkách byly na pavouky aplikovány pesticidy Actara ® 25 WG, Biscaya ® 240 OD, Confidor ® 200 OD a Mospilan ® 20 SP a byl testován jejich účinek při rozdílných koncentracích a různých způsobech aplikace.

Největší dopad na pavouky měl přípravek Confidor. Měl jednoznačně nejvýraznější negativní vliv na mobilitu a tendenci k šíření pomocí větru pavouků. Letální účinky způsobily neonikotinoidy u nymfálních jedinců Pardosa lugubris, a to zejména přípravek Confidor (u tarzální aplikace dokonce i 100% úmrtnost). Během pokusu studujícím vliv na lokomoci u adultních jedinců Pardosa lugubris bylo zjištěno, že došlo po 24 hodinách k výraznému odeznění paralýzy způsobené neonikotinoidy.

BACKGROUND: Pesticides or plant protection products (PPPs) are risky for spiders in or near agricultural landscapes. However, the risks posed by pesticides to spiders are largely understudied compared with the risks to pollinators. Here, we investigated the distribution of PPPs in adult females, cocoons and webs with prey remnants of Phylloneta impressa.

RESULTS: Three sample types were collected from the tops of rapeseed on 18 July (before the harvest). Three different ultraperformance liquid chromatograph coupled with triple-quadrupole tandem mass spectrometer (UHPLC–QqQ–MS/MS) analyses were performed: (i) pesticides and selected metabolites; (ii) quaternary ammonium pesticides (quats); and (iii) pyrethroids. Overall, 23 compounds, 22 pesticides and the metabolite imidacloprid-urea were detected. The array of pesticides was largest in webs with prey remnants, and according to evaluation via redundancy analysis (RDA), pesticides were similar in spiders and cocoons; however, data inspection revealed differences in pesticide distribution among these samples. Clothianidin was detected in only female spiders, whereas thiamethoxam prevailed in webs with remnants of prey, and acetamiprid, thiacloprid and imidacloprid were found in all three matrices. One of the most abundant compounds was chlormequat, indicating that quats should be considered a possible risk for these spiders. None of the pyrethroids were detected despite being applied in the sampling area, indicating rapid biodegradation. By contrast, some pesticides were detected despite not being applied in the field, indicating that the source of contamination is prey or particles carried by wind and attached to webs.

CONCLUSION: Overall, the results indicate the different distribution or behavior of several pesticides in the spider matrices.

© 2019 Society of Chemical Industry

Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovali také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s  heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů.

Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.