Nálezy podle období  
Lycosidae 0-19001901-19501951-20002001+
Pardosa bifasciata (C. L. Koch, 1834) Ohrožený 366× 120× 491×

Pardosa bifasciata (C. L. Koch, 1834)

České jménoslíďák dvoupruhý
Stupeň ohroženíOhrožený
Nálezy491 nálezů, 53 kvadrátů
První nález 1860, F. Prach, Prach 1860
Poslední nález 2024 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníEuropean - eM
Fytogeografická oblast
Thermo (Preference: Vysoká)
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax (Preference: Vysoká)
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť
very dry (Preference: Vysoká)
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť
open (Preference: Vysoká)
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Nadm. výška150-600

Literatura

 © Oto Zimmermann

Tato práce se zabývá studiem společenstva pavouků xerotermních trávníků a solitérních stromů na přírodní památce Dolní Šárka na lokalitě Šatovka v Praze 6. Cílem výzkumu bylo prozkoumat všechny mikrohabitaty na této lokalitě a následně vytvořit seznam nalezených druhů a na základě nálezů chráněných druhů vyhodnotit význam této lokality. Výzkum byl realizován od března do června 2022 v pravidelných třítýdenních intervalech. Na lokalitě byly uplatněny různé metody sběru v různých mikrohabitatech: na skalnatém podloží metoda zemních pastí, na otevřeném trávníku metoda zemních pastí a smyků, na lesním lemu metoda zemních pastí a prosevu a na stromech (borovice a duby) metoda sklepávání. Během celého období výzkumu byla průběžně zaznamenávána teplota. Celkem bylo nalezeno 70 druhů pavouků, s převahou druhů teplomilných s vazbou na otevřená a suchá stanoviště.

14 druhů je významných pro ochranu přírody: zápředka Agroeca cuprea, křižáci Gibbaranea bituberculata a Gibbaranea gibbosa, skákavky Asianellus festivus, Heliophanus flavipes, skálovka Drassyllus villicus, plachetnatky Ipa keyserlingi a Trichopterna cito, cedivečka Lathys humilis, běžníci Ozyptila claveata, Thomisus onustus a Xysticus acerbus, slíďák Pardosa bifasciata a zápředník Porrhoclubiona leucaspis. Jedná se o druhy s vazbou na ohrožené a mizející lokality (7 druhů), ale i o druhy ohrožené (2 druhy) nebo náleží do obou kategorií (5 druhů). Početné zastoupení druhů významných pro ochranu přírody potvrzuje tuto lokalitu jako ochranářsky významnou. To podporuje i vhodně zvolený management ochrany jako pasení nebo kosení a odstraňování náletových dřevin zabraňující zarůstání lokality.



 © Oto Zimmermann

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.



Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (490 použitých nálezů)
Pardosa bifasciata (C. L. Koch, 1834) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Zemní past23201250286321
Individuální sběr105945153
Neurčeno17190098
Žlutá miska2504
Smyk3505
Prosev211428
Sklepávání0101
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (491 použitých nálezů)
Pardosa bifasciata (C. L. Koch, 1834) VUSamciSamiceMláďataNálezy
Skalní stepi na jiných horninách3302
Neurčeno6643537171
Suché louky7804396995
Haldy a výsypky1001
Kamenolomy11102
Vřesoviště nižších poloh4203
Travnaté stepi4202
Xerotermní travinobylinná společenstva88972325
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin0101
Suché lesní lemy1201
Písčiny1001
Okraje silnic1001
Stinné skály nižších poloh3403
Porosty borůvek1819114
Pastviny81547
Louky a pastviny4651634229
Ruderály3102
Těžební jámy1202
Skalní stepi na vápenci29921517289
Acidofilní bory59503
Suché křoviny1225208
Lesní okraje2012
Ovocné sady s luční vegetací4902
Dubohabřiny0101
Výsadby jehličnanů5013
Lesostepní doubravy34591216
Suché doubravy411675
 SamciSamiceMláďataNálezy