Records by time  
Thomisidae 0-19001901-19501951-20002001+
Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) Almost threatened 270× 113× 391×

Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837)

Czech nameběžník stepní
Threat levelAlmost threatened
Records391 nálezů, 80 kvadrátů
First record 1894, A. Nosek, Nosek 1895
Last record 2024 , Ondřej Konvička
Distribution areaEuropean (U
Phytogeographic area
Meso
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax (Preference: Vysoká)
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Humidity
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
very dry (Preference: Vysoká)
Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí.
Stratum
Ground layer (Preference: Vysoká)
Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť
open
Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Altitude200-650

Bibliography

 © Oto Zimmermann

Tato práce se zabývá studiem společenstva pavouků xerotermních trávníků a solitérních stromů na přírodní památce Dolní Šárka na lokalitě Šatovka v Praze 6. Cílem výzkumu bylo prozkoumat všechny mikrohabitaty na této lokalitě a následně vytvořit seznam nalezených druhů a na základě nálezů chráněných druhů vyhodnotit význam této lokality. Výzkum byl realizován od března do června 2022 v pravidelných třítýdenních intervalech. Na lokalitě byly uplatněny různé metody sběru v různých mikrohabitatech: na skalnatém podloží metoda zemních pastí, na otevřeném trávníku metoda zemních pastí a smyků, na lesním lemu metoda zemních pastí a prosevu a na stromech (borovice a duby) metoda sklepávání. Během celého období výzkumu byla průběžně zaznamenávána teplota. Celkem bylo nalezeno 70 druhů pavouků, s převahou druhů teplomilných s vazbou na otevřená a suchá stanoviště.

14 druhů je významných pro ochranu přírody: zápředka Agroeca cuprea, křižáci Gibbaranea bituberculata a Gibbaranea gibbosa, skákavky Asianellus festivus, Heliophanus flavipes, skálovka Drassyllus villicus, plachetnatky Ipa keyserlingi a Trichopterna cito, cedivečka Lathys humilis, běžníci Ozyptila claveata, Thomisus onustus a Xysticus acerbus, slíďák Pardosa bifasciata a zápředník Porrhoclubiona leucaspis. Jedná se o druhy s vazbou na ohrožené a mizející lokality (7 druhů), ale i o druhy ohrožené (2 druhy) nebo náleží do obou kategorií (5 druhů). Početné zastoupení druhů významných pro ochranu přírody potvrzuje tuto lokalitu jako ochranářsky významnou. To podporuje i vhodně zvolený management ochrany jako pasení nebo kosení a odstraňování náletových dřevin zabraňující zarůstání lokality.



 © Oto Zimmermann

V blízkém i širším okolí města Opočna se rozkládá převážně intenzivně využívaná zemědělská krajina s bodově lokalizovanými lesními porosty, doplněná celkem koncentrovanou soustavou vodních ploch (například Podchlumský rybník, Semechnický rybník, Broumar, Tuří rybník, Závěšťák, Podjem, Křovský rybník, Hluboký rybník nebo Nebeský), které jsou propojeny nebo obtékány sítí přírodních, přírodě blízkých i technickými úpravami degradovaných koryt vodních toků, jako jsou Zlatý potok, Dědina, Rohenický potok, Jalový potok, Haťský potok, Bezedný potok, Vojenický potok nebo Ještětický potok. V této kulturní a lidskou činností výrazně pozměněné krajině se nicméně dochovala i území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů významných pro danou oblast. Mezi tyto ochranářsky cenné lokality s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů patří například kompex slatinných luk, mokřadních olšin, vlhké dubohabřiny a jasanovo-olšového luhu v přírodní památce Broumarské slatiny nebo přírodní památka a evropsky významná lokalita Dědina u Dobrušky s výskytem populací zvláště chráněných druhů živočichů, kriticky ohrožené mihule potoční (Lampetra planeri) a ohrožené vranky obecné (Cottus gobio), trvale vázaných na biotopy ve vodním toku Dědiny (ZAPLETAL et al. 2013a). Dále pak například severní část opočenské obory vyhlášená jako přírodní památka a evropsky významná lokalita Opočno (FETTERS et al. 2010) s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů, a sice ohrožených brouků páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a roháče obecného (Lucanus cervus)  vázaných na osvětlené solitérní listnaté stromy (vrby, duby, lípy, jilmy) s kmenovými dutinami, respektive na rozvolněné lesní okraje a lesní paseky listnatých, a především nížinných lesů s dostatečným množstvím odumřelého a alespoň částečně trouchnivějícího dřeva, rovněž starých stromů (např. dubů). Mezi další cenné lokality patří například přírodní památka a evropsky významná lokalita Halín nedaleko obce Běstviny s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů obojživelníků, například silně ohrožené kuňky ohnivé (Bombina bombina) nebo silně ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus), kteří jsou vázáni na litorální pásmo zdějšího rybníka, rovněž i zvláště chráněných druhů rostlin, například silně ohrožený střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), ohrožený kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) nebo ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vázané na zdejší zachovalé porosty dubohabřin (ZAPLETAL et al. 2012). Další zajímavou lokalitou je přírodní památka a evropsky významná lokalita Tuří rybník nedaleko obce Slavětín nad Metují (ZAPLETAL et al. 2013b). Tato lokalita je charakteristická výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků, např. kuňky ohnivé, silně ohroženého čolka obecného (Lissotriton vulgaris), kriticky ohroženého skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) nebo silně ohrožené rosničky zelené (Hyla arborea) vázaných na litorální pásmo rybníka a jeho blízké okolí přecházející do porostů teplomilných doubrav, dubohabřin a jasanovo-olšových luhů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, například ohrožené orchideje okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo ohrožené lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Posledním příkladem může být přírodní rezervace a evropsky významná lokalita Zbytka rozkládající se mezi obcemi České Meziříčí a Pohoří. Doslova uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny a v těsné blízkosti obecní  zástavby se tu nachází unikátní komplex smíšených jasanovo-olšových lužních lesů, zachovalých tvrdých luhů (s duby, jilmy a jasany), zachovalých dubohabřin, mokřadních olšin, slatinných luk a vápnitých slatinišť, který doplňuje přírodní a přirozeně meandrující koryto vodního toku Dědina. Území přírodní rezervace Zbytka je charakteristické vysokou koncentrací výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (ZAPLETAL et al. 2013c). Na ploše této mimořádně cenné lokality roste například kriticky ohrožený huseník hajní (Arabis nemorensis), kriticky ohrožená violka vyvýšená (Viola elatior), silně ohrožená ostřice Hostova (Carex hostiana), silně ohrožený prstantec pleťový (Dactylorhiza incarnata), silně ohrožený kruštík polabský (Epipactis albensis) nebo silně ohrožený vstavač vojenský (Orchis militaris). Pro porosty zdejších jasanovo-olšových lužních lesů je naprosto typická ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum), která zde roste v početnosti přesahující desetitisíce kusů. Ze zvláště chráněných druhů živočichů žijících na území této přírodní rezervace lze jmenovat například silně ohroženou vážku klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia), silně ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus), početné zastoupení tu mají rovněž obojživelníci (kuňka ohnivá, čolek obecný a rosnička zelená) a silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Podél vodního toku Dědina byla pozorována silně ohrožená bekasina otavní (Gallinago gallinago) nebo silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis) a ve zdejších lesích hnízdí silně ohrožená žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). Dále tu byl například pozorován silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra) a silně ohrožená čírka modrá (Anas querquedula).

Území výše zmíněných přírodních památek a přírodní rezervace bylo častým cílem botaniků a zoologů, kteří zde prováděli jednorázové orientační sběry, sběrné exkurze, inventarizační průzkumy i vícesezónní monitoringy zaměřené na objekty svého zájmu. Ať už se nejčastěji jednalo o bryologické průzkumy, průzkumy cévnatých rostlin nebo entomologické, ichtyologické, batrachologické nebo ornitologické průzkumy, tak pavouci zůstávali dosud stranou odborného zájmu a žádný araneologický průzkum, byť jen orientační, zde nebyl nikdy proveden. Jedinou výjimkou je přírodní rezervace Zbytka, kde v roce 1999 provedl jednorázový orientační sběr J. Dolanský (zdroj: databáze ČAS). Z nejvýznamnějších druhů zjištěných během tohoto monitoringu lze jmenovat například nepříliš hojnou a téměř ohroženou plachetnatku Kaestneria dorsalis (Wider, 1834) (plachetnatka zobákovitá) s těžištěm svého výskytu v lesních okrajích a břehových porostech přednostně na území Mezofytika. Dále druh vzácné a téměř ohrožené pavučenky Walckenaeria unicornis O. P.-Cambridge, 1871 (pavučenka jednorohá), která se nejčastěji vyskytuje v detritu mokřadních biotopů včetně rašelinišť, rovněž jsou ale známy i nálezové údaje dokumentující její výskyt na vyloženě krajinných útvarech antropogenního charakteru, a sice na haldách vzniklých jako úložiště vytěženého materiálu během dobývání nerostných surovin. Hodnotným nálezem je i vzácný a ohrožený, klimaxový křižák Cyclosa oculata (Walckenaer, 1802) (křižák trojlaločný) se striktním výskytem na území Mezofytika, který tká nejčastěji svoje drobné sítě těsně nad půdním povrchem mezi bylinnou vegetací mokřadních luk, sporadicky i ve vlhkých listnatých lesích. Dále lze jmenovat nepříliš hojného a téměř ohroženého, vlhkomilného křižáka Singa nitidula C. L. Koch, 1844 (křižák lesklý) s těžištěm výskytu zejména na pobřežní vegetaci vodních toků a slepých říčních ramen, kde si na suché vegetaci (přednostně vrbiny, rákosiny a porosty kapradí) tká své nevelké kruhové sítě. Dále lze zmínit tři druhy pavouků z čeledi Thomisidae (běžníkovití). Jedná se o vzácného a téměř ohroženého, teplomilného běžníka Synema globosum (Fabricius, 1775) (běžník skvostný) žijícího především na květinách různých otevřených stanovišť, xerotermech i vlhkých biotopech, například na loukách i lesních okrajích. Dalším druhem je nehojný a téměř ohrožený, suchomilný běžník Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) (běžník stepní), který se vyskytuje na povrchu mezi kameny a trávou na xerotermních biotopech, zejména na stepních a lesostepních lokalitách. Za zmínku rovněž stojí i zjištěný výskyt nepříliš hojného a téměř ohroženého běžníka Xysticus lanio C. L. Koch, 1835 (běžník poutavý) s těžištěm svého výskytu přednostně na území Mezofytika, například na křovinách a bylinné vegetaci vlhkých a stinných listnatých lesů a jejich okrajů (zejména tvrdý luh).



Gallery

Statistics

By month


By altitude


By collecting method (391 used records)
Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) LCMalesFemalesJuvenilesRecords
Zemní past40316019281
Individuální sběr3929039
Prosev2010021
Smyk5606
Neurčeno2320041
Žlutá miska1001
Sklepávání1002
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (391 used records)
Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) LCMalesFemalesJuvenilesRecords
Pastviny1703
Kamenolomy103011
Skalní stepi na jiných horninách5403
Suché louky12470168
Travnaté stepi4203
Neurčeno138580128
Mezofilní louky3002
Jeskyně1001
Louky0002
Xerotermní travinobylinná společenstva183016
Vřesoviště nižších poloh5402
Louky7103
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin1102
Suché křoviny9008
Okraje silnic2001
Mokré louky0102
Lesostepní doubravy4516025
Stinné skály nižších poloh3003
Skalní stepi na vápenci80441875
Porosty borůvek4002
Ovocné sady s luční vegetací2002
Lesní okraje3004
Kamenité suti nižších poloh1001
Štěrkové břehy řek0001
Přirozené lesy2103
Vlhké lesní lemy1001
Suché doubravy6003
Lesy4404
Výsadby jehličnanů5406
Reliktní bory na skalách2001
Úhory1102
Louky a pastviny5103
 MalesFemalesJuvenilesRecords