Micaria silesiaca L. Koch, 1875 [mikarie slezská]

Kvadráty: 7155 6458 5354 6855 5667 5769 6050 6854

	Records by time
Gnaphosidae	0-1900	1901-1950	1951-2000	2001+	∑
Micaria silesiaca L. Koch, 1875 Endangered		1×	8×	2×	11×

Micaria silesiaca L. Koch, 1875

Czech name	mikarie slezská
Threat level	Endangered
Records	11 nálezů, 8 kvadrátů
First record	1930, K. Schubert, Schubert 1933
Last record	2013 , Robert Tropek
Distribution area	Palaearctic - E-A, eM
Phytogeographic area	Meso (Preference: Vysoká) Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Původnost stanovišť	climax (Preference: Vysoká) Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Humidity	very dry (Preference: Nízká) Velmi suchá. Písčiny, skalní stepi, osluněné povrchy skal a kamenitých sutí. very humid (Preference: Nízká) Velmi vlhká. Stanoviště v bezprostřední a trvalé blízkosti otevřené vodní hladiny. Litorální vegetace rybníků, hlinité či písčité břehy a pobřežní porosty, štěrkové lavice, rašeliniště.
Stratum	Ground layer (Preference: Vysoká) Půdní povrch. Půdní povrch, prostory pod kameny, prostory v detritu a mechu.
Osvětlení stanovišť	open Většinou bez vegetace či s nízkou vegetací, kde osvětlení zasahuje až k půdnímu povrchu: holé skály a sutě, štěrkové lavice, stěny budov, písčiny, skalní stepi, kosené louky, pole, vřesoviště, stanoviště nad horní hranicí lesa, rašeliniště.
Hojnost výskytu	rare Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Altitude	250-750

Bibliography

Fauna pavouků postindustriálních stanovišť

Tato práce se věnuje arachnofauně postindustriálních stanovišť v okolí Horní Břízy. Inventarizační průzkum probíhal od 21. 4. 2022 do 19. 10. 2022 na lokalitách, které jsou výrazně ovlivněny antropogenními vlivy. Ke sběru vzorků byly použity zemní pasti, prosevy, individuální sběr a determinováni byli i pavouci odchycení do UV přenositelného světelného lapače. Průzkum pobíhal na deseti antropogenně ovlivněných stanovištích, přičemž polovina stanovišť byla charakteristická přirozeným vývojem vegetace a na zbylých byla provedena rekultivace dosazením borovice lesní. Celkem bylo zaznamenáno 69 druhů v 19 čeledích. Významné nalezené druhy spadající do kategorie LC (téměř ohrožené) jsou pavučenka ploskonosá (Mecopisthes silus) a běžník plochý (Coriarachne depressa), v kategorii VU (zranitelné) jsou plachetnatka kmenová (Agyneta innotabilis), slíďák vřesový (Pardosa nigriceps), mikarie slezská (Micaria silesiaca), skákavka masková (Sitticus saxicola) a skákavka bělovousá (Talavera petrensis). Do kategorie EN (ohrožené) patří tyto druhy: pavučenka chocholkovitá (Walckenaeria monoceros), skálovka brýlová (Drassyllus pumilus) a skákavka šedá (Attulus distinguendus).

Additional disturbances as a beneficial tool for restoration of post-mining sites: a multi-taxa approach.

Open interior sands represent a highly threatened habitat in Europe. In recent times, their associated organisms have often found secondary refuges outside their natural habitats, mainly in sand pits. We investigated the effects of different restoration approaches, i.e. spontaneous succession without additional disturbances, spontaneous succession with additional disturbances caused by recreational activities, and forestry reclamation, on the diversity and conservation values of spiders, beetles, flies, bees and wasps, orthopterans and vascular plants in a large sand pit in the Czech Republic, Central Europe. Out of 406 species recorded in total, 112 were classified as open sand specialists and 71 as threatened. The sites restored through spontaneous succession with additional disturbances hosted the largest proportion of open sand specialists and threatened species. The forestry reclamations, in contrast, hosted few such species. The sites with spontaneous succession without disturbances represent a transition between these two approaches. While restoration through spontaneous succession favours biodiversity in contrast to forestry reclamation, additional disturbances are necessary to maintain early successional habitats essential for threatened species and open sand specialists. Therefore, recreational activities seem to be an economically efficient restoration tool that will also benefit biodiversity in sand pits.