Členové ČAS na 119. semináři v Praze

Členové ČAS na 119. semináři v Praze

O společnosti

V rámci 102. arachnologického semináře, konaného 11.10.2008 v Praze, byla na své valné hromadě společnost založena jako organizace, nahrazující Arachnologickou sekci při České společnosti entomologické. Při svém vzniku čítala 51 členů.

Česká arachnologická společnost je sdružení lidí se zájmem o pavoukovce. Vedle profesionálních vědeckých pracovníků v oboru arachnologie jsou jejími členy amatérští zoologové, chovatelé, fotografové a milovníci přírody.

Společnost pro své členy pořádá odborné semináře a exkurze a vydává sborník Pavouk, ve kterém informuje o aktuálním dění v oboru.

Členem se může stát osoba po dosažení věku 15 let, se členstvím je spjat členský příspěvek 300 Kč ročně (150 Kč pro studenty). (Viz. Stanovy)

Členové jsou pravidelně informováni o probíhajících a plánovaných akcích, o dění v české i mezinárodní arachnologické komunitě, jsou jim zasílána aktuální čísla sborníku a mají přístup k databázi literatury.

Registrace je možná zde.

Běžní pavouci

Eratigena atrica (C. L. Koch, 1843)

pokoutník tmavý

Pokoutník černý, Eratigena atrica, je odjakživa nejobvyklejším pavoukem, kterého lidé nacházejí doma ve vaně, ze které nemůže vylézt.

© Petr Žantovský © Petr Dolejš
 © Petr Dolejš
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Araneus diadematus Clerck, 1757

křižák obecný

Araneus diadematus © Petr Jelen
 © Ferdinand Schenk
 © Kryštof Rückl
 © Oto Zimmermann
Araneus quadratus Clerck, 1757

křižák čtyřskvrnný

Běžný druh křižáka vyskytující se na lučních biotopech. Momentálně probíhá mapování tohoto druhu. Děkujeme za Vaše nálezy.

 © Kryštof Rückl
samice © Veronika Harudová
samice © Veronika Harudová
 © Aneta Hlavatá
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)

křižák pruhovaný

Krásný pavouk ze středozemí, který se v posledních desetiletích úžasně rychle rozšířil na našem území. Samice je nápadná, žlutě a černě pruhovaná, jako sršeň. Samec je mnohem menší,...

 © Petr Jelen
© Hana Copková © Petr Dolejš
© Pavel Vašek © Petr Dolejš
© Pavel Vašek © Petr Dolejš
Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789)

zápřednice jedovatá

Zápřednice jsou velcí pavouci, kteří můžou kousnout. Zápřednice jedovatá, Cheiracanthium punctorium, se vyskytuje v teplých oblastech našeho státu (Polabí, střední a středozápadní Čechy,...

 © Aneta Hlavatá
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Scotophaeus scutulatus (L. Koch, 1866)

skálovka domácí

samice © Ondřej Vaněk
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Meta menardi (Latreille, 1804)

meta temnostní

Meta temnostní, Meta menardi, je dnes řazena do čeledi čelistnatkovitých, do velmi blízkého příbuzenstva křižáků (dříve se jí říkalo křižák temnostní). Je to hojný druh obývající...

 © Jan Moravec
 © Jan Moravec
 © Jan Moravec
 © Jan Moravec
Steatoda triangulosa (Walckenaer, 1802)

snovačka půdní

 © Ferdinand Schenk
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek

Nejnovější publikace




Meta menardi neboli křižák temnostní: experimentální vhled do ekologické tolerance pavouka temnot. Meta menardi, or the cave spider: experimental insights into the ecological tolerance of the Prince of Darkness. Pavouk 58: 14–15 (in Czech, English summary)
Autoři: František Frederik Ceperko
Druhy: Meta menardi
Summary:  In October 2010, an exceptionally large colony of Meta menardi spiders was recorded in the cellar of a family house in the village of Vápenná (Jeseník district). This species, commonly inhabiting caves and other hypogeic environments, was present in hundreds of individuals despite the absence of natural vegetation, minimal insects and a completely artificial environment consisting of concrete walls. This situation raised the question of what adaptive mechanisms allow this spider to survive in such extreme conditions. From the original colony, 30 individuals were selected for laboratory observation. They were divided into six groups and exposed to different stress factors: extreme cold (repeated freezing to -15°C), permanent lighting, permanent darkness, food ad libitum, starvation and the presence of black mould (probably of the genus Rhizopus). The aim was to observe survival, behaviour and possible manifestations of adaptation in an environment simulating different types of  ecological stress. Results showed that Meta menardi was able to survive repeated short-term freezing without apparent effects, but long-term exposure led to mortality. Permanent light had a significantly negative impact the spiders were inactive, did not hunt and gradually died. In contrast, the group kept in permanent darkness showed stable behaviour, active hunting and web formation. The behaviour of the group with food ad libitum was also interesting – the spiders did not hunt more than necessary and ignored the redundant prey. Starvation led to a rapid onset of stress behaviour, aggression and cannibalism, with all individuals dying within six weeks. The most striking results came from the group exposed to the fungus. Here, spiders repeatedly handled contaminated prey – after catching a cricket, they wrapped it in a web and left it in contact with the mould for several days before consuming it. In some cases, they even transferred the mould from the contaminated substrate to higher parts of the web. This behaviour may indicate a previously undescribed form of interaction with microorganisms – either for food preservation or as part of digestion. However, the hypothesis of a symbiotic relationship requires further observation. This observational study, although conducted outside of an academic setting, provides valuable insight into the ecological plasticity of Meta menardi. It demonstrates that this spider is able to survive under a wide range of stress conditions, and that some of its behaviours – particularly in contact with microorganisms – may represent previously unexplored adaptive strategies. The results may serve as a starting point for further research on invertebrate-microbial interactions in subterranean ecosystems.



Nejnovější fotografie