Vliv zastoupení proteinů a lipidů v potravě na biologii pavouků

Poměr proteinů a lipidů v potravě je klíčovým parametrem přijímané potravy. Kvalita diety může ovlivnit celou řadu životních projevů organismu. Takovými projevy může být u pavouků například chování vedoucí k migraci nebo architektura lapací sítě. Nutričně nedostatečná potrava může být v prvním případě impulsem pro vyhledávání úživnějšího prostředí, v případě druhém pro modifikaci lapací sítě za účelem ulovení nutričně vhodnější kořisti. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, má-li rozdílná strava vliv na architekturu upředených kolových sítí. K tomuto účelu byl proveden experiment s pavouky druhu Argiope bruennichi rozdělených do čtyř skupin. Každá ze skupin byla krmena kořistí octomilkami druhu Drosophila melanogaster s různým zastoupením makroživin. Jedna skupina jedinců byla chována na octomilkách bohatých na proteiny, druhá na octomilkách bohatých na lipidy, třetí skupina na octomilkách živených základním médiem a čtvrtá skupina byla bez stravy. Poté byly srovnávány vybrané parametry sítí a velikosti těla mezi těmito čtyřmi skupinami, např. architektura kolových sítí (např. rozměry, souměrnost, počet paprsků, rozestupy spirály, přítomnost stabilimenta). Z výsledků experimentu vyplývá, že dieta měla signifikantní vliv na počet radiálních vláken, pavouci krmení kořistí bohaté na proteiny měli tendenci ke tvorbě vyššího počtu radiálních vláken než pavouci krmení na kořisti živené základním médiem. Dieta měla také vliv na tvorbu stabilimenta u skupiny pavouků chovaných bez stravy, na zapředení středu sítě však vliv neměla. Velikost pavouka neměla vliv na přítomnost stabilimenta nebo zapředení ve střední části pavučiny. Větší frekvence tvorby stabilimenta u hladových jedinců by mohla dokumentovat funkci stabilimenta jako prvku lákajícího hmyz.