Porrhomma convexum (Westring, 1851) [plachetnatka bystřinná]

The spider genus Porrhomma has been revised. it now includes 24 species.

Two new species are described:

• Porrhomma altaica new species from the Altai Mountains
• Porrhomma nekolai new species from eastern Asia and North America

Bathyphantes charpentieri Lebert, 1877 was removed from synonymy with Porrhomma microphthalmum (O. Pickard-Cambridge, 1871).

The following new synonymies are proposed:

• Bathyphantes charpentieri Lebert, 1877 is a junior synonym of Porrhomma convexum (Westring, 1851) new synonymy
• Porrhomma gertschi Hackman, 1954 is a junior synonym of Porrhomma terrestre (Emerton, 1882) new synonymy
• Porrhomma myops Simon, 1884 is a junior synonym of Porrhomma rosenhaueri (L. Koch, 1872) new synonymy
• Porrhomma ocella Chamberlin & Ivie, 1943 is a junior syn onym of Porrhomma convexum (Westring, 1851) new synonymy
• Porrhomma omissum Miller, 1971 is a junior synonym of Porrhomma egeria Simon, 1884 new synonymy
• Porrhomma pallidum affinis Miller & Kratochvíl, 1940 is a junior synonym of Porrhomma pallidum Jackson, 1913 new synonymy
• Porrhomma sodonta (Chamberlin, 1949) is a junior synonym of Porrhomma convexum (Westring, 1851) new synonymy
• The synonymy of Porrhomma macrochelis (Emerton, 1917) with Macrargus multesimus (O. Pickard-Cambridge, 1875) is supported
• Porrhomma subterraneum Simon, 1884 is considered a nomen dubium, because it was described according to a juvenile specimen

To date, Porrhomma indecorum Simon, 1910 and Porrhomma marphaense Wunderlich, 1983 are only known from findings of females. They are considered to be species inquirenda, and their names are declared nomina dubia.

Keys are provided for males and females. Vulvae are drawn in dorsal, ventral and caudal views to understand their spatial structure.

Jeskyně Býčí skála hostí překvapivě bohatá společenstva bezobratlých živočichů ve všech zkoumaných částech jeskyně. Hlavní chodba je z části průtočná a z části zaplavovaná jen při velkých povodních, část jeskyně je významným zimovištěm tisíců letounů. Kombinace různých životních podmínek v relativně stálém prostředí umožňuje zkoumat vazbu druhů na jeskynní prostředí a rozlišovat v něm různá společenstva.

Předložená diplomová práce představuje nejrozsáhlejší biospeleologický výzkum jedné lokality na území České republiky. Terénní výzkum probíhal v období od listopadu 2010 do března 2012. Celkem 55 zemních pastí se třemi druhy náplní (ethanol, formaldehyd, směs piva s ethylenglykolem) bylo zakopáno na 20 stanovištích až do vzdálenosti 2 km od vstupu do jeskyně. Doplňkovou metodou bylo umístění návnady (listový opad) a následná extrakce živočichů Tullgrenovými přístroji.

S pomocí odborníků byli jednotliví odchycení pavouci, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, brouci a dvoukřídlí určeni na (většinou) druhovou úroveň. Celkem bylo určeno 4712 jedinců a 53 druhů, nejpočetnější byl řád dvoukřídlých s 2820 jedinci, druhově nejrozmanitějším řádem byli brouci se třiceti druhy. Nejpočetnějším druhem řádu dvoukřídlých byla smutnice Bradysia forficulata, z brouků ohrožený špičatec Ochthephilus aureus, pro nějž představuje Býčí skála významnou lokalitu. Je předložen komentovaný seznam druhů, příp. vyšších skupin, nalezených v jeskyni. Byla vyhodnocena distribuce druhů v čase a v délkovém profilu jeskyně. Pomocí shlukových analýz byly rozeznány dvě skupiny rozdílných společenstev bezobratlých částečně oddělené přirozenou bariérou. V části jeskyně blíže ke vchodu dominují dvoukřídlí a trogloxenní brouci, hlouběji v části protékané potokem se vyskytuje více eutroglofilních druhů brouků.

Byla vyhodnocena účinnost různých druhů fixační tekutiny v pastech na vybrané druhy, pouze u dvou druhů byla doložena atraktivita konkrétního média.

V práci jsou uvedeny údaje o araneofauně národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály získané v roce 2015. Údaje doplňují dosavadní poznatky o společenstvech pavouků z území CHKO Broumovsko. Bylo zjištěno 131 druhů, z nichž 21 druhů lze označit jako bioindikačně velmi významných. Výskyt těchto zachycených druhů poukazuje na zachovalost, původnost a biotickou hodnotu studované lokality.