Improphantes improbulus (Simon, 1929) [plachetnatka podzemní]

Kvadráty: 6666 7161 5449

	Nálezy podle období
Linyphiidae	0-1900	1901-1950	1951-2000	2001+	∑
Improphantes improbulus (Simon, 1929) Ohrožený		1×	11×	4×	16×

Improphantes improbulus (Simon, 1929)

České jméno	plachetnatka podzemní
Stupeň ohrožení	Ohrožený
Nálezy	16 nálezů, 3 kvadrátů
První nález	1939, J. Kratochvíl & F. Miller, Kratochvíl & Miller 1940a
Poslední nález	2012 , Gabriela Blažková
Areál rozšíření	European (Kz.) [Mor.]
Fytogeografická oblast	Meso (Preference: Vysoká) Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Původnost stanovišť	climax (Preference: Vysoká) Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť	humid Vlhká. Často stanoviště s vysokou hladinou spodní vody: vlhké louky, lužní lesy, klimaxové a podmáčené smrčiny, vnitřní prostory kamenitých sutí.
Stratum	Underground (Preference: Vysoká) Podzemí. Nehluboké podzemní prostory (půda, nory drobných savců, hnízda mravenců, puklinové systémy, kamenité sutě), jeskyně.
Osvětlení stanovišť	dark (Preference: Vysoká) Částečně má charakter mikrobiotopu: skalní výklenky, převisy pod břehy potoků a strží, nehluboké a hluboké podzemní prostory.
Hojnost výskytu	rare Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Nadm. výška	250-400

Literatura

Distribuce vybraných druhů terestrických bezobratlých v jeskyni Býčí skála, Moravský kras.

Jeskyně Býčí skála hostí překvapivě bohatá společenstva bezobratlých živočichů ve všech zkoumaných částech jeskyně. Hlavní chodba je z části průtočná a z části zaplavovaná jen při velkých povodních, část jeskyně je významným zimovištěm tisíců letounů. Kombinace různých životních podmínek v relativně stálém prostředí umožňuje zkoumat vazbu druhů na jeskynní prostředí a rozlišovat v něm různá společenstva.

Předložená diplomová práce představuje nejrozsáhlejší biospeleologický výzkum jedné lokality na území České republiky. Terénní výzkum probíhal v období od listopadu 2010 do března 2012. Celkem 55 zemních pastí se třemi druhy náplní (ethanol, formaldehyd, směs piva s ethylenglykolem) bylo zakopáno na 20 stanovištích až do vzdálenosti 2 km od vstupu do jeskyně. Doplňkovou metodou bylo umístění návnady (listový opad) a následná extrakce živočichů Tullgrenovými přístroji.

S pomocí odborníků byli jednotliví odchycení pavouci, stejnonožci, mnohonožky, stonožky, brouci a dvoukřídlí určeni na (většinou) druhovou úroveň. Celkem bylo určeno 4712 jedinců a 53 druhů, nejpočetnější byl řád dvoukřídlých s 2820 jedinci, druhově nejrozmanitějším řádem byli brouci se třiceti druhy. Nejpočetnějším druhem řádu dvoukřídlých byla smutnice Bradysia forficulata, z brouků ohrožený špičatec Ochthephilus aureus, pro nějž představuje Býčí skála významnou lokalitu. Je předložen komentovaný seznam druhů, příp. vyšších skupin, nalezených v jeskyni. Byla vyhodnocena distribuce druhů v čase a v délkovém profilu jeskyně. Pomocí shlukových analýz byly rozeznány dvě skupiny rozdílných společenstev bezobratlých částečně oddělené přirozenou bariérou. V části jeskyně blíže ke vchodu dominují dvoukřídlí a trogloxenní brouci, hlouběji v části protékané potokem se vyskytuje více eutroglofilních druhů brouků.

Byla vyhodnocena účinnost různých druhů fixační tekutiny v pastech na vybrané druhy, pouze u dvou druhů byla doložena atraktivita konkrétního média.

Spider (Araneae) communities of scree slopes in the Czech Republic

We assessed the effects of environmental factors on spider communities in screes (sloping mass of coarse rock fragments) of the Czech Republic, based on catches from 325 pitfall traps, exposed for 177–670 days, from 1984–2000. Bootstrap resampling was applied to test for fuzziness of the partitions in cluster analysis of the samples. Two distinct spider communities were identified. The first one was confined to sites where ice is formed and persists until late summer or over the whole year. This community consists of numerous relict spiders, such as Bathyphantes simillimus buchari Růžička 1988, Diplocentria bidentata (Emerton 1882) and Lepthyphantes tripartitus Miller & Svatoň 1978, possibly persisting in these cold screes from the early postglacial period. The other community included all other sites, irrespective of their environmental characteristics. Monte Carlo simulations were used to test the significance of environmental factors and their interactions on the studied communities. Ice formation near the traps and position of the traps within individual screes were the most significant factors, followed by the depth of the traps within the scree, diameter of stones forming the scree, and altitude. A marginally significant effect was found for organic content in the scree matter, whereas presence of trees and phytogeographical districts appeared non-significant. Our analyses support the view that spiders inhabiting cold screes in Central Europe belong to a unique relict community of species requiring cold and stable microclimate.