Clubiona juvenis Simon, 1878 [zápředník rybniční]

Kvadráty: 7067 7266 6458 5860 6952 5454 7068

	Nálezy podle období
Clubionidae	0-1900	1901-1950	1951-2000	2001+	∑
Clubiona juvenis Simon, 1878 Kriticky ohrožený			6×	9×	15×

Clubiona juvenis Simon, 1878

České jméno	zápředník rybniční
Stupeň ohrožení	Kriticky ohrožený
Nálezy	15 nálezů, 7 kvadrátů
První nález	1988, J. Křen, Řezáč 2001
Poslední nález	2020 , Eva Líznarová
Areál rozšíření	Palaearctic - E-T, eM
Fytogeografická oblast	Meso Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika. Thermo Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť	climax (Preference: Vysoká) Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
Vlhkost stanovišť	very humid (Preference: Vysoká) Velmi vlhká. Stanoviště v bezprostřední a trvalé blízkosti otevřené vodní hladiny. Litorální vegetace rybníků, hlinité či písčité břehy a pobřežní porosty, štěrkové lavice, rašeliniště.
Stratum	Herb layer (Preference: Vysoká) Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Osvětlení stanovišť	semi-open S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu	rare Vzácný. Druh vyskytující se na malém počtu mapových polí, většinou pouze v omezené oblasti. Vzácné jsou například druhy vyskytující se pouze v horských oblastech nebo druhy žijící pouze v nejteplejších oblastech České republiky
Nadm. výška	150-500

Literatura

Diverzita pavouků břehových stanovišť antropogenně vzniklého jezera Milada u Ústí nad Labem

Jezero Milada vzniklo na místě bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice u Ústí n. L. zatopením zbytkové jámy, které bylo dokončeno v roce 2011.

Současné výzkumy naznačují, že antropogenně narušené lokality mohou poskytovat stanoviště ohroženým a vzácným druhům, jimž v současné okolní kulturní krajině jejich původní stanoviště postupně mizí.

Cílem práce bylo zhodnotit faunu pavouků po kvalitativní i kvantitativní stránce a popsat její odlišnosti ve vztahu k odlišným vlastnostem břehového prostředí a posoudit jeho ochranářskou hodnotu v souvislosti s výskytem ohrožených druhů pavouků.

Bylo zjištěno, že v průběhu sukcese došlo k rozrůznění původně vysoce homogenního kamenitého prostředí, které vzniklo nasypáním kamení na břehy jezera při jeho vytváření. Ukázalo se, že v diverzitě pavouků hraje roli výskyt vegetace, ale i kamenité břehy bez vegetace hostily specifické druhy, čímž přispěly k celkové diverzitě pavouků. Z nalezených 91 druhů pavouků bylo 18 zapsáno v Červeném seznamu. Nejvýznamnějším a zcela nečekaným nálezem byl kriticky ohrožený druh Clubiona juvenis, jenž byl nalezen v rákosu a orobinci.