Nálezy podle období | |||||
---|---|---|---|---|---|
Lycosidae | 0-1900 | 1901-1950 | 1951-2000 | 2001+ | ∑ |
Arctosa cinerea (Fabricius, 1777) Kriticky ohrožený | 6× | 3× | 16× | 21× | 46× |
České jméno | slíďák břehový |
---|---|
Stupeň ohrožení | Kriticky ohrožený |
Nálezy | 46 nálezů, 30 kvadrátů |
První nález |
1859, F. Prach, Prach 1866 |
Poslední nález | 2021 , Ondřej Machač |
Popis | Po druhu Lycosa singoriensis náš největší slíďák. Svým výskytem je vázán na přirozená koryta řek s pravidelně obnovovanými štěrkopískovými břehy. Výjimečně je schopen osidlovat i ranná sukcesní stádia pískoven. V Čechách je téměř vyhynulý, na severní Moravě stále přežívá na více lokalitách. |
Areál rozšíření | Palaearctic - Holop. (Af. |
Fytogeografická oblast |
|
Původnost stanovišť |
|
Vlhkost stanovišť |
|
Stratum |
|
Osvětlení stanovišť |
|
Hojnost výskytu |
|
Nadm. výška | 150-850 |
V roce 2012–2013 byl proveden první inventarizační průzkum pavouků v NPR Zástudánčí. Na území rezervace bylo zjištěno 117 druhů pavouků z 21 čeledí. Druhy Arctosa cinerea, Caviphantes saxetorum, Clubiona germanica a Sitticus dzieduszyckii jsou zařazeny v červeném seznamu pavouků ČR a jsou zároveň nejvýznamnějšími nálezy. Pavučenka Caviphantes saxetorum je novým druhem pro Českou republiku. Nejzajímavější společenstvo pavouků bylo zjištěno na štěrkových náplavech v meandru řeky Moravy.
A rich population of the Giant Riverbank Wolf Spider (Arctosa cinerea) was observed on the naturalised stretch of the Bečva river. The Red List of the Czech Spiders evaluates this species as critically endangered. Not only this rare spider occurs at the site, but other endangered invertebrates also find appropriate conditions here and thus the locality should be protected. The realisation of the plan to build a dam near the village of Skalička would lead to the changes of the water regime that could cause the extermination of the Giant Riverbank Wolf Spider at the Bečva river.
Open interior sands represent a highly threatened habitat in Europe. In recent times, their associated organisms have often found secondary refuges outside their natural habitats, mainly in sand pits. We investigated the effects of different restoration approaches, i.e. spontaneous succession without additional disturbances, spontaneous succession with additional disturbances caused by recreational activities, and forestry reclamation, on the diversity and conservation values of spiders, beetles, flies, bees and wasps, orthopterans and vascular plants in a large sand pit in the Czech Republic, Central Europe. Out of 406 species recorded in total, 112 were classified as open sand specialists and 71 as threatened. The sites restored through spontaneous succession with additional disturbances hosted the largest proportion of open sand specialists and threatened species. The forestry reclamations, in contrast, hosted few such species. The sites with spontaneous succession without disturbances represent a transition between these two approaches. While restoration through spontaneous succession favours biodiversity in contrast to forestry reclamation, additional disturbances are necessary to maintain early successional habitats essential for threatened species and open sand specialists. Therefore, recreational activities seem to be an economically efficient restoration tool that will also benefit biodiversity in sand pits.
Stejně jako ornitologové volí ptáka roku, tak i my arachnologové jsme se rozhodli pro každý rok určit svého favorita. Naší ankety se zúčastňují kolegové téměř ze všech zemí Evropské unie. Vybíráme proto ze seznamu druhů, které se ve všech těchto státech vyskytují. Zatímco na území České republiky byla zaznamenána bezmála tisícovka druhů pavouků, těch společných s ostatními členskými státy EU je pouze 99. Letos odevzdalo nejvíce evropských arachnologů svůj hlas slíďákovi břehovému, který se tak stal pavoukem roku 2007.
Slíďák břehový [Arctosa cinerea (Fabricius, 1777)], s délkou těla až 17 mm, je hned po slíďákovi tatarském (Lycosa singoriensis) naším největším zástupcem čeledi slíďákovitých (Lycosidae). Nestaví sítě, ale při lovu kořisti volně pobíhá po zemi. Vyznačuje se kontrastním zbarvením vyvinutým zvláště výrazně u samců. Pokud však nehnutě sedí na písku nebo štěrku, toto zbarvení působí jako dokonalá kamufláž. Jednotlivé populace se vzájemně liší poměrem velikosti světlých a tmavých skvrn v závislosti na barvě substrátu na jejich stanovišti.
Arctosa cinerea (Fabricius, 1777) CR | Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |
---|---|---|---|---|
Individuální sběr | 5 | 14 | 2 | 15 |
Fotografie | 0 | 1 | 3 | 2 |
Zemní past | 9 | 4 | 0 | 4 |
Neurčeno | 4 | 20 | 50 | 22 |
Pozorování | 0 | 1 | 0 | 3 |
Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |
Arctosa cinerea (Fabricius, 1777) CR | Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |
---|---|---|---|---|
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin | 11 | 27 | 52 | 12 |
Písčité břehy | 0 | 0 | 3 | 2 |
Štěrkové břehy řek | 0 | 1 | 0 | 2 |
Neurčeno | 5 | 11 | 0 | 26 |
Bylinné porosty břehů | 2 | 0 | 0 | 1 |
Břehy tekoucích vod | 0 | 0 | 0 | 2 |
Haldy a výsypky | 0 | 1 | 0 | 1 |
Samci | Samice | Mláďata | Nálezy |