Pokoutník

Pokoutníci jsou poměrně velcí pavouci, kteří si v přírodě tkají sítě na skalách, v dutých stromech, pod vývraty. Nu a v našich obydlích si tkají sítě na podobných místech – ve sklepích, garážích, v šachtách, ve vzduchotechnice, za skříněmi, prostě „po koutech“; odtud jejich jméno.

Když ho opatrně vezmete do dlaní, je jako peříčko. Nejjednodušší je ovšem přiklopit ho sklenicí, podsunout pod něj pohlednici, obrátit, aby do sklenice spadl, no a vyhodit ho ven.

Zápřednice

Zápřednice jsou velcí pavouci, kteří můžou kousnout. Zápřednice jedovatá, Cheiracanthium punctorium, se vyskytuje v teplých oblastech našeho státu (Polabí, střední a středozápadní Čechy, jižní Morava), nejčastěji na loukách. Zapřádá si pavučinové hnízdo v klasech trav. Kousnutí zápřednicí jedovatou je bolestivé a místo kolem vpichu opuchne. Ke kousnutí ovšem dochází opravdu výjimečně, pavouk kousne jen když jej někdo zmačkne. Varování před možnými komplikacemi pro alergiky je spíše předběžná opatrnost – doložený případ nějakých zdravotních následků dosud chybí (a vzhledem k tomu že zápřednice jedovatá se vyskytuje běžně v celé jižní Evropě, pokud by byla skutečně nebezpečná, dávno by se to vědělo). Kousnutí může být vzácně doprovázeno i zvýšenou teplotou, zrychleným tepem apod. Je ovšem těžké odlišit faktický účinek kousnutí od psychického stresu z obav, které člověk v takovém případě zažívá. Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí mohou přetrvat o něco déle. Uvědomme si, že na bodnutí včelou, vosou či sršní u nás, bohužel, každoročně někdo zemře. Na kousnutí naším domácím pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel.

Meta temnostní

Pavouk je dost velký a tká hodně řídké sítě, takže v nich nápadně visí, zvlášť když je pavouků více pohromadě (Buchar & Kůrka 1998). V Teplické jeskyni v Teplických skalách takhle pavouci visí na pískovcových balvanech nad vodou podzemního toku a je to úžasné. Zavěšené bílé koule jsou kokony s vajíčky. Jak uvádějí Baum & Buchar (1973), středověcí horníci je považovali za peněženky důlních skřítků a měli je v úctě.

Křižák pruhovaný

V Čechách byl nalezen prvně ve vojenském újezdu Mladá u Milovic v roce 1990. Do roku 2000 (Buchar & Růžička 2002) byl jeho výskyt znám už více než ze 165 polí mapy pro síťové mapování organismů (pole mají rozměr prakticky 10 krát 10 kilometrů). Nebezpečný být nemůže.

Křižák obecný

Četli jste knížku Trampoty brouka Pytlíka od Ondřeje Sekory? Nebo knížku Kulihrášek a kouzlo zlaté jahody? Ne? Ale to je škoda. Jsou to pěkné příběhy a jedním z jejich hrdinů je křižák obecný, Araneus diadematus. Vyskytuje se úplně všude – v řídkých lesích na keřích, na lesních okrajích, na vysokých bylinách, ve starých kolnách... Křižáci si tkají ty úžasné kolové sítě. Když na podzim vyrazíte ráno na houby a zastihnete slunce nízko nad obzorem, uvidíte proti němu, co orosených pavučin v přírodě je.

Eratigena atrica (C. L. Koch, 1843)

(C. L. Koch, 1843)

 © Radek Šich
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Araneus diadematus Clerck, 1757

Clerck, 1757

 © Ota Zimmermann
samec © Radek Šich
 © Radek Šich
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)

Krásný pavouk ze středozemí, který se v posledních desetiletích úžasně rychle rozšířil na našem území. Samice je nápadná, žlutě a černě pruhovaná, jako sršeň. Samec je mnohem menší,...

foto: Petr Zeman © Petr Dolejš
foto: Petr Zeman © Petr Dolejš
foto: Petr Zeman © Petr Dolejš
Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789)

Zápřednice jsou velcí pavouci, kteří můžou kousnout. Zápřednice jedovatá, Cheiracanthium punctorium, se vyskytuje v teplých oblastech našeho státu (Polabí, střední a středozápadní Čechy,...

 © Radek Šich
 © Radek Šich
 © Radek Šich
Meta menardi (Latreille, 1804)

Meta temnostní, Meta menardi, je dnes řazena do čeledi čelistnatkovitých, do velmi blízkého příbuzenstva křižáků (dříve se jí říkalo křižák temnostní). Je to hojný druh obývající...

 © Radek Šich
 © Radek Šich
 © Rudolf Macek