Struktura a distribuce společenstev pavouků (Araneae) v závislosti na ochranářském managementu přírodní památky Pláně.

Do druhé poloviny 20. století byla česká krajina tradičně udržována zemědělskou činností a pastvou, což způsobilo, že byla zastoupena heterogenní mozaikou mikrohabitů. Opuštění od tradičního hospodaření však způsobilo, že území s ranými stadii sukcese začala být zarůstána a homogenizována, což vedlo ke ztrátě biodiverzity členovců.
Tradiční hospodaření je nutné nahradit aktivním ochraná ským managementem. V rámci diplomové práce byl studován vliv ochranářského managementu na arachnofaunu stepních biotopů PP Pláně. Konkrétn byl zkoumán vliv disturbance, seče, řízeného vypalování a bezzásahovosti na abundanci, druhovou bohatost, výskyt vzácných
a ohrožených druhů a druhovou a funkční kompozici pavouků. Sběr materiálu byl proveden metodou zemních pastí a smýkáním v celé sezoně v letech 2017 a 2018. Zásahy byly aplikovány v rámci jednotlivých plošek (4 x 5 m) a opakovány na třech plochách. Celkově bylo odchyceno 154 druhů s 11 634 jedinci s výskytem mnoha vzácných
a ohrožených druh pavouků. Management neměl na druhovou bohatost epigeických pavouků signifikantní vliv. Pavouci žijící na vegetaci měli vysokou abundanci a druhovou bohatost v kontrolních a vypalovaných stanovištích. Vypalovaná stanoviště měla vysoké hodnoty ochranářských indikátorů a bylo zde také značné zastoupení  xerotermních druhů a loveckých guild. Intenzivní disturbance měla na celkovou arachnofaunu spíše negativní efekt. Řízené vypalování ukázalo pozitivní výsledky pro velkou část sledovaných indikátorů. Výsledky ukazují, že zásahy vykonané na malé ploše dokáží signifikantně podpořit cennou arachnofaunu stepních biotopů. Pro podporu heterogenity stanovišť a diverzity na ně vázaných organismů by měly být zásahy kombinovány a vykonávány v takové míře, aby nedošlo k rozsáhlé disturbanci stanovišť.