Štírci, čítající kolem 3 500 druhů (Harvey 2013), jsou čtvrtým nejpočetnějším řádem pavoukovců. Navzdory tomu zůstávají poměrně málo studovanou skupinou, což je pravděpodobně dáno zejména jejich malou velikostí (většinou kolem 2 mm) a uniformní vnější morfologií. Na našem území bylo doposud zaznamenáno 38 druhů štírků ze sedmi čeledí (Christophoryová et al. 2012a), což je výrazně méně než v sousedních státech (Německo – 49 druhů, Rakousko – 71 druhů, Slovensko – 56 druhů) (Mahnert 2011, Christophoryová et al. 2011a, b, 2012a, b, c, Harvey 2013, Gardini 2014, Krajčovičová &
Christophoryová 2017, Krajčovičová et al. 2017). To je způsobeno zejména geografickou polohou České republiky, jelikož se u nás, na rozdíl od výše uvedených sousedních států, nevyskytují některé karpatské a alpské druhy. Je nicméně dlužno dodat, že z okrajových oblastí České republiky, kde by se tyto druhy mohly vyskytovat, nemáme dostatečné množství údajů, a to i přes to, že výzkum štírků má na našem území poměrně dlouhou tradici. První druh z oblasti České republiky popsal již Preyssler (1790) a řada prací se tomuto řádu věnovala i na přelomu 19. a 20. století (souhrnně viz Christophoryová et al. 2012a). Pak se ale souhrnnější práce, s výjimkou Vernerova (1971) klíče, začínají objevovat až před třiceti lety (Ducháč 1988). Od té doby jsou postupně publikovány záznamy prvonálezů vzácných druhů (Schmarda 1995, Ducháč 1998, Šťáhlavský &
Ducháč 2001) a větší pozornost je věnována i podrobnějším faunistickým studiím větších území (Šťáhlavský 2001, 2006a, 2006b, 2011, Šťáhlavský &
Krásný 2007, Šťáhlavský &
Tuf 2009, Krajčovičová et al. 2013, Šťáhlavský &
Chytil 2013). Tyto studie se ale doposud soustředily zejména na zoogeograficky nejatraktivnější oblasti především z nižších nadmořských výšek v rámci České republiky (zejména Jižní Čechy a Morava, Střední Čechy) a tomu často odpovídá i podíl jednotlivých druhů a jejich vyšší počet. V předkládané práci se proto soustředíme na oblast Chráněné krajinné oblasti Brdy a jejího nejbližšího okolí. Vlastní CHKO představuje území se speciálním managementem a vysokým podílem lesních společenstev s okolím zahrnujícím klasickou otevřenou hospodářsky využívanou krajinu (http://brdy.ochranaprirody.cz/). Studované území navíc leží ve středních nadmořských výškách, odkud je o štírcích zatím z České republiky k dispozici jen nižší množství konkrétních faunistických údajů.