Records by time  
Araneidae 0-19001901-19501951-20002001+
Singa nitidula C. L. Koch, 1844 Almost threatened 86× 39× 134×

Singa nitidula C. L. Koch, 1844

Czech namekřižák lesklý
Threat levelAlmost threatened
Records134 nálezů, 51 kvadrátů
First record 1894, A. Nosek, Nosek 1895
Last record 2023 , Ondřej Machač
Distribution areaPalaearctic - E-A
Phytogeographic area
Meso (Preference: Vysoká)
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Humidity
humid
Vlhká. Často stanoviště s vysokou hladinou spodní vody: vlhké louky, lužní lesy, klimaxové a podmáčené smrčiny, vnitřní prostory kamenitých sutí.
very humid
Velmi vlhká. Stanoviště v bezprostřední a trvalé blízkosti otevřené vodní hladiny. Litorální vegetace rybníků, hlinité či písčité břehy a pobřežní porosty, štěrkové lavice, rašeliniště.
Stratum
Herb layer
Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Shrub layer (Preference: Vysoká)
Keřové patro. Koruny keřů a nízkých stromků a spodní větve stromů obvykle v rozmenzí 1–5 m.
Osvětlení stanovišť
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Altitude150-650

Bibliography

 © Oto Zimmermann
A list of the spider species (Araneae) found in the locality Dobroměřický rybník (protected landscape area České středohoří, northwestern Bohemia) in the period April to September 2017 is presented. Specimens were obtained in the moist habitats in the swampy coastal zone of the pond. I identified a total of 88 spider species of which some are rare and endangered in the Czech Republic. Data on distribution, ecology and bionomy are given for those species.

 © Oto Zimmermann

V blízkém i širším okolí města Opočna se rozkládá převážně intenzivně využívaná zemědělská krajina s bodově lokalizovanými lesními porosty, doplněná celkem koncentrovanou soustavou vodních ploch (například Podchlumský rybník, Semechnický rybník, Broumar, Tuří rybník, Závěšťák, Podjem, Křovský rybník, Hluboký rybník nebo Nebeský), které jsou propojeny nebo obtékány sítí přírodních, přírodě blízkých i technickými úpravami degradovaných koryt vodních toků, jako jsou Zlatý potok, Dědina, Rohenický potok, Jalový potok, Haťský potok, Bezedný potok, Vojenický potok nebo Ještětický potok. V této kulturní a lidskou činností výrazně pozměněné krajině se nicméně dochovala i území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů významných pro danou oblast. Mezi tyto ochranářsky cenné lokality s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů patří například kompex slatinných luk, mokřadních olšin, vlhké dubohabřiny a jasanovo-olšového luhu v přírodní památce Broumarské slatiny nebo přírodní památka a evropsky významná lokalita Dědina u Dobrušky s výskytem populací zvláště chráněných druhů živočichů, kriticky ohrožené mihule potoční (Lampetra planeri) a ohrožené vranky obecné (Cottus gobio), trvale vázaných na biotopy ve vodním toku Dědiny (ZAPLETAL et al. 2013a). Dále pak například severní část opočenské obory vyhlášená jako přírodní památka a evropsky významná lokalita Opočno (FETTERS et al. 2010) s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů, a sice ohrožených brouků páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a roháče obecného (Lucanus cervus)  vázaných na osvětlené solitérní listnaté stromy (vrby, duby, lípy, jilmy) s kmenovými dutinami, respektive na rozvolněné lesní okraje a lesní paseky listnatých, a především nížinných lesů s dostatečným množstvím odumřelého a alespoň částečně trouchnivějícího dřeva, rovněž starých stromů (např. dubů). Mezi další cenné lokality patří například přírodní památka a evropsky významná lokalita Halín nedaleko obce Běstviny s předmětem ochrany zvláště chráněných druhů obojživelníků, například silně ohrožené kuňky ohnivé (Bombina bombina) nebo silně ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus), kteří jsou vázáni na litorální pásmo zdějšího rybníka, rovněž i zvláště chráněných druhů rostlin, například silně ohrožený střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), ohrožený kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) nebo ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) vázané na zdejší zachovalé porosty dubohabřin (ZAPLETAL et al. 2012). Další zajímavou lokalitou je přírodní památka a evropsky významná lokalita Tuří rybník nedaleko obce Slavětín nad Metují (ZAPLETAL et al. 2013b). Tato lokalita je charakteristická výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků, např. kuňky ohnivé, silně ohroženého čolka obecného (Lissotriton vulgaris), kriticky ohroženého skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) nebo silně ohrožené rosničky zelené (Hyla arborea) vázaných na litorální pásmo rybníka a jeho blízké okolí přecházející do porostů teplomilných doubrav, dubohabřin a jasanovo-olšových luhů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, například ohrožené orchideje okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo ohrožené lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Posledním příkladem může být přírodní rezervace a evropsky významná lokalita Zbytka rozkládající se mezi obcemi České Meziříčí a Pohoří. Doslova uprostřed intenzivně zemědělsky využívané krajiny a v těsné blízkosti obecní  zástavby se tu nachází unikátní komplex smíšených jasanovo-olšových lužních lesů, zachovalých tvrdých luhů (s duby, jilmy a jasany), zachovalých dubohabřin, mokřadních olšin, slatinných luk a vápnitých slatinišť, který doplňuje přírodní a přirozeně meandrující koryto vodního toku Dědina. Území přírodní rezervace Zbytka je charakteristické vysokou koncentrací výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (ZAPLETAL et al. 2013c). Na ploše této mimořádně cenné lokality roste například kriticky ohrožený huseník hajní (Arabis nemorensis), kriticky ohrožená violka vyvýšená (Viola elatior), silně ohrožená ostřice Hostova (Carex hostiana), silně ohrožený prstantec pleťový (Dactylorhiza incarnata), silně ohrožený kruštík polabský (Epipactis albensis) nebo silně ohrožený vstavač vojenský (Orchis militaris). Pro porosty zdejších jasanovo-olšových lužních lesů je naprosto typická ohrožená bledule jarní (Leucojum vernum), která zde roste v početnosti přesahující desetitisíce kusů. Ze zvláště chráněných druhů živočichů žijících na území této přírodní rezervace lze jmenovat například silně ohroženou vážku klínatku rohatou (Ophiogomphus cecilia), silně ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus), početné zastoupení tu mají rovněž obojživelníci (kuňka ohnivá, čolek obecný a rosnička zelená) a silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Podél vodního toku Dědina byla pozorována silně ohrožená bekasina otavní (Gallinago gallinago) nebo silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis) a ve zdejších lesích hnízdí silně ohrožená žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). Dále tu byl například pozorován silně ohrožený čáp černý (Ciconia nigra) a silně ohrožená čírka modrá (Anas querquedula).

Území výše zmíněných přírodních památek a přírodní rezervace bylo častým cílem botaniků a zoologů, kteří zde prováděli jednorázové orientační sběry, sběrné exkurze, inventarizační průzkumy i vícesezónní monitoringy zaměřené na objekty svého zájmu. Ať už se nejčastěji jednalo o bryologické průzkumy, průzkumy cévnatých rostlin nebo entomologické, ichtyologické, batrachologické nebo ornitologické průzkumy, tak pavouci zůstávali dosud stranou odborného zájmu a žádný araneologický průzkum, byť jen orientační, zde nebyl nikdy proveden. Jedinou výjimkou je přírodní rezervace Zbytka, kde v roce 1999 provedl jednorázový orientační sběr J. Dolanský (zdroj: databáze ČAS). Z nejvýznamnějších druhů zjištěných během tohoto monitoringu lze jmenovat například nepříliš hojnou a téměř ohroženou plachetnatku Kaestneria dorsalis (Wider, 1834) (plachetnatka zobákovitá) s těžištěm svého výskytu v lesních okrajích a břehových porostech přednostně na území Mezofytika. Dále druh vzácné a téměř ohrožené pavučenky Walckenaeria unicornis O. P.-Cambridge, 1871 (pavučenka jednorohá), která se nejčastěji vyskytuje v detritu mokřadních biotopů včetně rašelinišť, rovněž jsou ale známy i nálezové údaje dokumentující její výskyt na vyloženě krajinných útvarech antropogenního charakteru, a sice na haldách vzniklých jako úložiště vytěženého materiálu během dobývání nerostných surovin. Hodnotným nálezem je i vzácný a ohrožený, klimaxový křižák Cyclosa oculata (Walckenaer, 1802) (křižák trojlaločný) se striktním výskytem na území Mezofytika, který tká nejčastěji svoje drobné sítě těsně nad půdním povrchem mezi bylinnou vegetací mokřadních luk, sporadicky i ve vlhkých listnatých lesích. Dále lze jmenovat nepříliš hojného a téměř ohroženého, vlhkomilného křižáka Singa nitidula C. L. Koch, 1844 (křižák lesklý) s těžištěm výskytu zejména na pobřežní vegetaci vodních toků a slepých říčních ramen, kde si na suché vegetaci (přednostně vrbiny, rákosiny a porosty kapradí) tká své nevelké kruhové sítě. Dále lze zmínit tři druhy pavouků z čeledi Thomisidae (běžníkovití). Jedná se o vzácného a téměř ohroženého, teplomilného běžníka Synema globosum (Fabricius, 1775) (běžník skvostný) žijícího především na květinách různých otevřených stanovišť, xerotermech i vlhkých biotopech, například na loukách i lesních okrajích. Dalším druhem je nehojný a téměř ohrožený, suchomilný běžník Ozyptila claveata (Walckenaer, 1837) (běžník stepní), který se vyskytuje na povrchu mezi kameny a trávou na xerotermních biotopech, zejména na stepních a lesostepních lokalitách. Za zmínku rovněž stojí i zjištěný výskyt nepříliš hojného a téměř ohroženého běžníka Xysticus lanio C. L. Koch, 1835 (běžník poutavý) s těžištěm svého výskytu přednostně na území Mezofytika, například na křovinách a bylinné vegetaci vlhkých a stinných listnatých lesů a jejich okrajů (zejména tvrdý luh).



 © Oto Zimmermann

Gravel-sand river terraces were nearly eliminated from central European landscape by river channelization. Monotypic stands of common reed (Phragmites australis) growing on such terraces are often stressed by drought, which makes them vulnerable to Lipara spp. (Diptera: Chloropidae) gallmakers. Although Lipara are considered ecosystem engineers, only fragmentary information is available on the biology of their parasitoids and inquilines. We analyzed the assemblages of arthropods (Arachnida, Collembola, Dermaptera, Psocoptera, Thysanoptera, Hemiptera, Raphidioptera, Neuroptera, Coleoptera, Diptera, Lepidoptera and Hymenoptera) that emerged from 17,791 Lipara-induced galls collected in winter from 30 reed beds in the Czech Republic, 15 of which were situated at (post)industrial sites (gravel-sandpits, tailing ponds, limestone quarries, colliery dumps, and reclaimed lignite open-cast mines) and 15 were in near-natural habitats (medieval fishponds, and river and stream floodplains). The Chao-1 estimator indicated 229.3 ± 18.1 species in reed galls at (post)industrial and 218.1 ± 23.6 species at near-natural sites, with the Sørensen index reaching only 0.58. We identified 18 red-listed species and four new species for the Czech Republic (Gasteruption phragmiticola, Echthrodelphax fairchildii, Haplogonatopus oratorius and Enclisis sp.), representing mostly obligate (64 %) or facultative (9 %) reed specialists. We propose that Lipara gall-associated assemblages undergo a long-term cyclic ecological succession. During first 10 years after reed bed formation, only Lipara spp. and several other species occur. During next decades, the reed beds host species-rich assemblages with numerous pioneer species (Singa nitidula, Polemochartus melas) that critically depend on presence of prior disturbances. Middle-aged reed beds (near medieval fishponds) are prevalently enriched in common species only (Oulema duftschmidi, Dimorphopterus spinolae). Habitats with the longest historical continuity (river floodplains) host again species-rich assemblages with several rare species that probably require long-term habitat continuity (Homalura tarsata, Hylaeus moricei). Landscape dynamics is thus critical for the persistence of a full spectrum of reed gall inquilines, with (post)industrials serving as the only refugia for pioneer species ousted from their key nesting habitats at once cyclically disturbed gravel-sand river terraces.



Gallery

Statistics

By month


By altitude


By collecting method (132 used records)
Singa nitidula C. L. Koch, 1844 LCMalesFemalesJuvenilesRecords
Smyk61575452
Individuální sběr1012319
Neurčeno39691539
Fotografie21203
Pozorování0001
Zemní past7903
Žlutá miska1402
Sklepávání71278
Prosev15715
 MalesFemalesJuvenilesRecords

By biotope (133 used records)
Singa nitidula C. L. Koch, 1844 LCMalesFemalesJuvenilesRecords
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin3203
Písčité břehy2012
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod1710159
Neurčeno43711841
Ruderály0001
Bylinné porosty břehů51225
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny1102
Močály1624810
Luční ostřicové mokřady0303
Lužní lesy nížin4766
Lesní okraje0202
Suché křoviny13607
Kamenolomy0101
Stojaté a pomalu tekoucí vody6907
Štěrkové břehy řek1001
Suché louky0101
Písčiny1101
Ostřicové porosty stojatých vod11152
Břehy tekoucích vod191817
Mokré louky3404
Rašeliniště761010
Louky2226
Mokřadní olšiny0021
Zahradnicky utvářené zahrady a parky0201
 MalesFemalesJuvenilesRecords