Členové ČAS na 119. semináři v Praze

Členové ČAS na 119. semináři v Praze

O společnosti

V rámci 102. arachnologického semináře, konaného 11.10.2008 v Praze, byla na své valné hromadě společnost založena jako organizace, nahrazující Arachnologickou sekci při České společnosti entomologické. Při svém vzniku čítala 51 členů.

Česká arachnologická společnost je sdružení lidí se zájmem o pavoukovce. Vedle profesionálních vědeckých pracovníků v oboru arachnologie jsou jejími členy amatérští zoologové, chovatelé, fotografové a milovníci přírody.

Společnost pro své členy pořádá odborné semináře a exkurze a vydává sborník Pavouk, ve kterém informuje o aktuálním dění v oboru.

Členem se může stát osoba po dosažení věku 15 let, se členstvím je spjat členský příspěvek 200 Kč ročně. (Viz. Stanovy)

Členové jsou pravidelně informováni o probíhajících a plánovaných akcích, o dění v české i mezinárodní arachnologické komunitě, jsou jim zasílána aktuální čísla sborníku a mají přístup k databázi literatury.

Registrace je možná zde.

Běžní pavouci

Eratigena atrica (C. L. Koch, 1843)

pokoutník tmavý

Pokoutník černý, Eratigena atrica, je odjakživa nejobvyklejším pavoukem, kterého lidé nacházejí doma ve vaně, ze které nemůže vylézt.

© Petr Žantovský © Petr Dolejš
 © Petr Dolejš
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Araneus diadematus Clerck, 1757

křižák obecný

 © Ferdinand Schenk
 © Kryštof Rückl
 © Oto Zimmermann
 © Oto Zimmermann
Araneus quadratus Clerck, 1757

křižák čtyřskvrnný

Běžný druh křižáka vyskytující se na lučních biotopech. Momentálně probíhá mapování tohoto druhu. Děkujeme za Vaše nálezy.

 © Kryštof Rückl
samice © Veronika Harudová
samice © Veronika Harudová
 © Aneta Hlavatá
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)

křižák pruhovaný

Krásný pavouk ze středozemí, který se v posledních desetiletích úžasně rychle rozšířil na našem území. Samice je nápadná, žlutě a černě pruhovaná, jako sršeň. Samec je mnohem menší,...

© Hana Copková © Petr Dolejš
© Pavel Vašek © Petr Dolejš
© Pavel Vašek © Petr Dolejš
© Pavel Vašek © Petr Dolejš
Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789)

zápřednice jedovatá

Zápřednice jsou velcí pavouci, kteří můžou kousnout. Zápřednice jedovatá, Cheiracanthium punctorium, se vyskytuje v teplých oblastech našeho státu (Polabí, střední a středozápadní Čechy,...

 © Aneta Hlavatá
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Scotophaeus scutulatus (L. Koch, 1866)

skálovka domácí

samice © Ondřej Vaněk
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
 © Rudolf Macek
Meta menardi (Latreille, 1804)

meta temnostní

Meta temnostní, Meta menardi, je dnes řazena do čeledi čelistnatkovitých, do velmi blízkého příbuzenstva křižáků (dříve se jí říkalo křižák temnostní). Je to hojný druh obývající...

 © Jan Moravec
 © Jan Moravec
 © Jan Moravec
 © Jan Moravec

Nejnovější publikace




Bark or crown? Spiders (Araneae) and beetles (Coleoptera) on trees in a city centre
 © Oto Zimmermann
Autoři: Mgr. Ivana Hradská, Ondřej Vaněk

Rapid urbanisation during the last century caused declines in species diversity. Cities encompass only a limited number of highly fragmented natural habitats and thus trees remain an important key factor for survival of local invertebrates. In 2021, we surveyed spider and beetle assemblages inhabiting trees in Pilsen city (Czech Republic). We selected 18 deciduous trees in the surroundings of the city centre and sampled bark species using corrugated cardboard bands, and crown species using a sweep net. The recorded species were evaluated using their functional traits such as habitat and humidity preferences, body size, and feeding guilds – i.e., the methods of spiders’ feeding strategies. Altogether, we recorded 35 spider species/295 individuals, and 43 beetle species/265 individuals. We observed significant differences between the number of species and individuals inhabiting bark and tree crowns. Spiders tended to inhabit bark, while beetles inhabited tree crowns. The trees frequently contained species with different functional traits and with opposite requirements.


Diverzita pavouků břehových stanovišť antropogenně vzniklého jezera Milada u Ústí nad Labem
 © Oto Zimmermann
Druhy: Clubiona juvenis

Jezero Milada vzniklo na místě bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice u Ústí n. L. zatopením zbytkové jámy, které bylo dokončeno v roce 2011.

Současné výzkumy naznačují, že antropogenně narušené lokality mohou poskytovat stanoviště ohroženým a vzácným druhům, jimž v současné okolní kulturní krajině jejich původní stanoviště postupně mizí.

Cílem práce bylo zhodnotit faunu pavouků po kvalitativní i kvantitativní stránce a popsat její odlišnosti ve vztahu k odlišným vlastnostem břehového prostředí a posoudit jeho ochranářskou hodnotu v souvislosti s výskytem ohrožených druhů pavouků.

Bylo zjištěno, že v průběhu sukcese došlo k rozrůznění původně vysoce homogenního kamenitého prostředí, které vzniklo nasypáním kamení na břehy jezera při jeho vytváření. Ukázalo se, že v diverzitě pavouků hraje roli výskyt vegetace, ale i kamenité břehy bez vegetace hostily specifické druhy, čímž přispěly k celkové diverzitě pavouků. Z nalezených 91 druhů pavouků bylo 18 zapsáno v Červeném seznamu. Nejvýznamnějším a zcela nečekaným nálezem byl kriticky ohrožený druh Clubiona juvenis, jenž byl nalezen v rákosu a orobinci.


A study in Scarlet: Integrative taxonomy of the spider genus Loureedia (Araneae: Eresidae)
 © Oto Zimmermann
Autoři: Mgr. Martin Forman

The eresid spider genus Loureedia (Miller et al., 2012) was described a decade ago, despite its type species being described in the mid-19th century, which illuminates the difficulties in obtaining specimens. The genus was initially described as monotypic. Ever since, four other species have been assigned to Loureedia, including three newly discovered ones. Primarily due to the extravagant appearance of the males, stories about the discovery of species of Loureedia have been the subject of relatively wide media coverage over the years, leading to numerous new populations and putative undescribed species being documented by naturalists and citizen scientists. These species, although bearing distinct differences in their coloration patterns, typically vary only slightly in the structure of their copulatory organs, the primary traits used in spider systematics. This highlights an important taxonomic problem: while it is easy to diagnose the genus or recognize the species that belong to it, it is challenging to differentiate the species from one another, particularly when using only a single line of evidence. In this paper, we have tackled this issue using an integrative approach, i.e., a combination of molecular markers (the mitochondrial COI) and traditional morphological characters. The effects of different observational angles on the perceived shape of the conductor are discussed. Except for one species, we obtained DNA data of all members of the genus. Based on these data, the first phylogeny for Loureedia is presented, and two North African species, Loureedia maroccana (Gál et al., 2017) and Loureedia jerbae (El-Hennawy, 2005), are revalidated from synonymy. The distribution records of all described species are mapped.


Nejnovější fotografie