Nálezy podle období  
Thomisidae 0-19001901-19501951-20002001+
Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775) Není ohrožený 117× 84× 204×

Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775)

České jménoběžník listový
Stupeň ohroženíNení ohrožený
Nálezy204 nálezů, 71 kvadrátů
První nález 1936, F. Miller, Kůrka 1997a
Poslední nález 2023 , Ondřej Machač
Areál rozšířeníPalaearctic - Transp. (Af. to Ethiopia
Fytogeografická oblast
Meso (Preference: Nízká)
Mezofytikum. Oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma, tedy oblast opadavých listnatých lesů. Značnou část této oblasti zaujímají dnes pole a louky. Sem je přiřazena i východní část českého Termofytika.
Thermo (Preference: Vysoká)
Západní část českého Termofytika a celé moravské Termofytikum. Oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma, kde převládají nelesní společenstva.
Původnost stanovišť
climax
Klimaxová stanoviště, která jsou minimálně narušena činností člověka: původní horská stanoviště, původní a přirozené lesy, mokřady, rašeliniště, skalní stepi a lesostepi, váté písky, kamenité sutě, skály apod.
semi-natural
Druhotná, polopřirozená stanoviště: kulturní lesy, křoviny, extenzivně využívané, druhově bohaté louky a pastviny, staré lomy apod.
Vlhkost stanovišť
dry
Suchá. Vřesoviště, suchá pole, skalní lesostepi, bory, jižně exponované okraje lesů.
semi-humid
Mírně vlhká. Louky, stanoviště nad horní hranicí lesa, křoviny, listnaté lesy mesofytika, bučiny, kulturní smrčiny.
Stratum
Herb layer
Bylinné patro. Byliny a polokeře obvykle do výše 1 m.
Shrub layer
Keřové patro. Koruny keřů a nízkých stromků a spodní větve stromů obvykle v rozmenzí 1–5 m.
Osvětlení stanovišť
partly shaded
Společenstva s roztroušenými keři a stromy: skalní lesostepi, lesní okraje, křoviny, kosodřevina, světlé bory.
semi-open
S vysokou bylinnou vegetací: rákosiny, bujné pobřežní porosty ostřic a kopřiv.
Hojnost výskytu
scarce
Středně hojný. Středně hojně se vyskytují například některé horské druhy, které jsou s to obsadit i vhodná stanoviště (inverzní údolí či rašeliniště) v nižších nadmořských výškách nebo teplomilné druhy, které svým rozšířením přesahují hranice západní části českého či hranice moravského Termofytika.
Nadm. výška150-700

Literatura

 © Oto Zimmermann
In 1999–2019, spiders and millipedes in Žleby, a municipality in the District of Kutná Hora were recorded. At 22 sites, the author collected or photographed 854 spider and 642 millipede specimens belonging to 121 spider and 29 millipede species. Most of them are common, however, spiders Ero aphana, Nematogmus sanguinolentus, Silometopus elegans and Amaurobius jugorum, and millipedes Cylindroiulus arborum and Haploporatia eremita, are ecologically significant. The most (millipede) species rich site at Žleby were the left bank of the Doubrava River and the lime alley. During the long-termed survey on spiders, the first occurrence of five recently spreading species (Pholcus phalangioides, Ebrechtella tricuspidata, Argiope bruennichi, Steatoda triangulosa and Ero aphana) was documented at Žleby.

 © Oto Zimmermann
Myrmekofagie (lov mravenců) a araneofagie (lov pavouků) jsou nejčastějším typem potravní specializace pavouků (Araneae), jinak generalistů a pravých predátorů. Striktní myrmekofagie byla objevena u několika druhů z čeledi běžníkovití (Thomisidae), ale není zcela známo, zda mravence a jiné pavouky loví i ostatní druhy běžníků. Teoretická část práce je rešerše na téma akceptace kořisti, potravní specializace a lovecké strategie druhů běžníků. Pro experimentální část jsem nasbírala deset českých a dostala pět zahraničních rodů (z Austrálie, Jižní Afriky a Portugalska) běžníkovitých pavouků, na kterých jsem testovala přítomnost myrmekofagie a araneofagie. Všechny použité druhy lovili pavouky, což naznačuje, že jsou velkou součástí jejich stravy. Myrmekofagie byla pozorována u většiny použitých druhů, vyjma Ebrechtella tricuspidata, Misumena vatia a Australomisidia ergandros. Žádný z druhů nelovil striktně jeden typ kořisti, jelikož všechny akceptovaly i mouchy. Šířka trofické niky byla odhadnuta pro jedenáct českých rodů běžníků z fotografií pavouků s kořistí. Každý rod má úzkou stravu s jedním dominující typem kořisti, nejčastěji dvoukřídlí (Diptera) nebo blanokřídlí (Hymenoptera). Mravenci byly dominantním typem jen ve stravě Coriarachne depressa
a Tmarus sp. Běžníci nejčastěji lovili svou kořist přiblížením zepředu a drželi ji za hlavu nebo hlavohruď. Myrmekofagie a araneofagie jsou tedy časté potravní specializace českých druhů běžníků, ale v akceptaci mravenců jsou mezi druhy značné rozdíly.


Fotografie

Statistiky

Dle měsíce v roce


Dle nadmořské výšky


Dle metody sběru (201 použitých nálezů)
Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Smyk46253459
Fotografie0101
Neurčeno4618355
Sklepávání5039848
Prosev5028
Vysavač2001
Individuální sběr1313419
Zemní past41905
Pozorování0202
Nárazová past3003
 SamciSamiceMláďataNálezy

Dle biotopu (204 použitých nálezů)
Ebrechtella tricuspidata (Fabricius, 1775) ESSamciSamiceMláďataNálezy
Těžebny písku a jiných nezpevněných hornin1304
Ruderály0202
Dubohabřiny0101
Lesostepní doubravy1102
Neurčeno71321582
Kamenolomy0202
Lužní lesy nížin101154
Suché doubravy2002
Mokré louky4488
Mezofilní louky1102
Suché louky3509
Rákosiny a orobincové porosty stojatých vod2103
Vřesoviště nižších poloh1012
Vrbové křoviny - vlhké (vrbové) křoviny0112
Suché křoviny0223
Travnaté stepi0021
Výsadby listnáčů31502
Vlhké lesní lemy0101
Okraje silnic0101
Ovocné sady bez bylinné vegetace0101
Interiéry budov1001
Ostřicové porosty stojatých vod12165
Xerotermní travinobylinná společenstva9408
Ovocné sady a vinohrady1001
Skalní stepi na vápenci0412
Ovocné sady s luční vegetací4429040
Těžební jámy1001
Luční ostřicové mokřady2102
Louky4001
Haldy a výsypky1001
Písčiny2102
Louky a pastviny0101
Břehy tekoucích vod0101
Ostatní pole1001
Porosty borůvek0101
Rašeliniště1201
Bylinné porosty břehů1001
 SamciSamiceMláďataNálezy