Genus: Arctosa

Arachnologický průzkum na Mostecku a Chomutovsku byl doposud soustředěn zejména na Krušné hory (BUCHAR a HAJER 1999, 2005, 2010. ROUŠAR 2011. RŮŽIČKA a HAJER 2002, 2003), jednotlivé sběry z okolí jsou také zahrnuty v katalogu pavouků ČR (BUCHAR a RŮŽIČKA 2002), na Chomutovsku je známo také několik publikovaných sběrů Antonína Roušara (ROUŠAR 2009, 2015, 2016). Přesto údaje o výskytu pavouků z mnoha lokalit scházejí. Proto od 1. do 4. června 2017 uspořádalo Oblastní muzeum v Mostě arachnologické exkurze do nejbližšího okolí Mostu a Chomutova, kterých se zúčastnili členové České arachnologické společnosti. Jako cílové byly zvoleny lokality, na kterých se systematicky pavoukovci dosud nesbírali, ale i lokality, které by vzhledem ke svým přírodním hodnotám mohly být v budoucnu zařazeny mezi zvláště chráněná území. Tento článek předkládá seznam všech druhů pavouků, kteří byli během akce zjištěni.

V práci jsou prezentovány výsledky orientačního průzkumu v navrhované přírodní rezervaci „Mokřiny pod Křížovou horou“ rozkládající se v blízkosti obce Červená Voda ve východních Čechách. Zaznamenán byl výskyt 79 druhů pavouků. K významnějším nálezům patří například Arctosa leopardus, Heliophanus dampfi, Erigonella ignobilis, Diplocephalus permixtus a Walckenaeria unicornis.

Results of the exploration of the araneofauna and the entomofauna in West Bohemian heathlands are presented. Spiders and carabid beetles were collected during the vegetation seasons in 2011 and 2012 by the method of pitfall trapping. In total, 3188 specimens of 171 Araneae species and 2168 specimens of 93 Carabid species were determined. The most frequent spiders were Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861), a common forest species. The following identified species are listed among the endangered spiders in the Czech Republic in the category „endangered“: Alopecosa schmidti (Hahn, 1835), Micaria dives (Lucas, 1846),  Peponocranium orbiculatum (O. P.-Cambridge, 1882), in the category „vulnerable“: Centromerus incilium (L. Koch, 1881), Evansia merens O. P.-Cambridge, 1900, Metopobactrus prominulus (O. P.-Cambridge, 1872), Arctosa figurata (Simon, 1876), Arctosa lutetiana (Simon, 1876), Pardosa nigriceps (Thorell, 1872), Gnaphosa bicolor (Hahn, 1833), Xysticus striatipes L. Koch, 1870, Evarcha laetabunda (C. L. Koch, 1846) and Trichopterna cito (Blackwall, 1841). The most remarkable species of the Carabids were the Amara equestris equestris (Duftschmid, 1812), Amara pulpani Kult, 1949, Bradycellus ruficollis (Stephens, 1828), Carabus arcensis arcensis Herbst, 1784, Carabus problematicus harcyniae Sturm, 1815, Cymindis axillaris axillaris (Fabricius, 1794), Cymindis vaporariorum (Linné, 1758), Masoreus wetterhallii wetterhallii (Gyllenhal, 1813), Olisthopus rotundatus rotundatus (Paykull, 1790). Studied material was reposited at the Department of Zoology of the West Bohemian Museum in Pilsen.

V roce 2012–2013 byl proveden první inventarizační průzkum pavouků v NPR Zástudánčí. Na území rezervace bylo zjištěno 117 druhů pavouků z 21 čeledí. Druhy Arctosa cinerea, Caviphantes saxetorum, Clubiona germanica a Sitticus dzieduszyckii jsou zařazeny v červeném seznamu pavouků ČR a jsou zároveň nejvýznamnějšími nálezy. Pavučenka Caviphantes saxetorum je novým druhem pro Českou republiku. Nejzajímavější společenstvo pavouků bylo zjištěno na štěrkových náplavech v meandru řeky Moravy.

This paper presents spider faunistics from abandoned coppice oak forest stands located along the South Moravia region. Spiders were collected from May to July 2012 by pitfall trapping at eight different localities. We collected 1945 adult spiders representing 20 families, 53 genera, and 90 species. More than one-third of all the species are known to be xerothermophilous with ecological restrictions to open and partly shaded  habitats such as forest-steppe and sparse forests which belong to endangered habitats along central Europe. The most abundant species were Pardosa alacris, Pardosa lugubris and Arctosa lutetiana from the family Lycosidae. In the surveyed area, 24 species were found listed in the Red List of Threatened Species in the Czech Republic (CR – 1 species, EN – 2 species, VU – 15 species, LC – 6 species). In general, we discovered a  substantially diversified spider community with a large presence of rare and endangered species characteristic for open and xeric habitats.

A rich population of the Giant Riverbank Wolf Spider (Arctosa cinerea) was observed on the naturalised stretch of the Bečva river. The Red List of the Czech Spiders evaluates this species as critically endangered. Not only this rare spider occurs at the site, but other endangered invertebrates also find appropriate conditions here and thus the locality should be protected. The realisation of the plan to build a dam near the village of Skalička would lead to the changes of the water regime that could cause the extermination of the Giant Riverbank Wolf Spider at the Bečva river.

Open interior sands represent a highly threatened habitat in Europe. In recent times, their associated organisms have often found secondary refuges outside their natural habitats, mainly in sand pits. We investigated the effects of different restoration approaches, i.e. spontaneous succession without additional disturbances, spontaneous succession with additional disturbances caused by recreational activities, and forestry reclamation, on the diversity and conservation values of spiders, beetles, flies, bees and wasps, orthopterans and vascular plants in a large sand pit in the Czech Republic, Central Europe. Out of 406 species recorded in total, 112 were classified as open sand specialists and 71 as threatened. The sites restored through spontaneous succession with additional disturbances hosted the largest proportion of open sand specialists and threatened species. The forestry reclamations, in contrast, hosted few such species. The sites with spontaneous succession without disturbances represent a transition between these two approaches. While restoration through spontaneous succession favours biodiversity in contrast to forestry reclamation, additional disturbances are necessary to maintain early successional habitats essential for threatened species and open sand specialists.  Therefore, recreational activities seem to be an economically efficient restoration tool that will also benefit biodiversity in sand pits.

Stejně jako ornitologové volí ptáka roku, tak i my arachnologové jsme se rozhodli pro každý rok určit svého favorita. Naší ankety se zúčastňují kolegové téměř ze všech zemí Evropské unie. Vybíráme proto ze seznamu druhů, které se ve všech těchto státech vyskytují. Zatímco na území České republiky byla zaznamenána bezmála tisícovka druhů pavouků, těch společných s ostatními členskými státy EU je pouze 99. Letos odevzdalo nejvíce evropských arachnologů svůj hlas slíďákovi břehovému, který se tak stal pavoukem roku 2007.

Slíďák břehový [Arctosa cinerea (Fabricius, 1777)], s délkou těla až 17 mm, je hned po slíďákovi tatarském (Lycosa singoriensis) naším největším zástupcem čeledi slíďákovitých (Lycosidae). Nestaví sítě, ale při lovu kořisti volně pobíhá po zemi. Vyznačuje se kontrastním zbarvením vyvinutým zvláště výrazně u samců. Pokud však nehnutě sedí na písku nebo štěrku, toto zbarvení působí jako dokonalá kamufláž. Jednotlivé populace se vzájemně liší poměrem velikosti světlých a tmavých skvrn v závislosti na barvě substrátu na jejich stanovišti.